Vlivem zásahů realizovaných AOPK ČR zmizel v lesích jasoň dymnivkový, skokan ostronosý, kuňka i ropucha!

Předně je třeba uvést, že orgánem ochrany přírody na území navrhované CHKO (s výjimkou dvou nevelkých národních přírodních rezervací) je Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí.

K jednotlivým zmiňovaným druhům:

Šiřitele této nepravdy překvapí, že k vymizení jasoně dymnivkového přispělo v roce 1999 protiprávní zalesnění lokality Dlouhý hrúd z rozhodnutí tehdejšího vedení Lesního závodu Židlochovice. Jasoň dymnivkový v oblasti Soutoku přežíval v poslední mikropopulaci právě na této stepní lokalitě. Zničení podstatné části zdejšího biotopu (cca 9 ha) předznamenalo zánik poslední lokality jasoně dymnivkového na Soutoku (motýl nedokáže přežívat v husté, zapojené mlazině). Dobře je to patrné srovnáním leteckých snímků lokality z let 2001 (kdy jsou sazenice vidět jen při velkém přiblížení a porost budí stále dojem louky), 2016 (se semnáctiletým lesním porostem) a snímku aktuálního. Ostatně tento pozemek je v katastru nemovitostí stále veden jako trvalý travní porost.

U skokana ostronosého, a konkrétně u jeho jižních, nížinných, lužních populací, obvykle řazených k podunajskému poddruhu Rana arvalis wolterstorffi, je v posledních letech zaznamenáván dramatický úbytek až úplné vymizení. Jeho příčiny nejsou zcela jasné a s největší pravděpodobností se jedná o komplex faktorů, rozhodující vliv má ale zřejmě globální změna klimatu (nutno připomenout, že naším územím prochází jihozápadní hranice areálu druhu – jde tedy o chladnomilnější druh, rozšířený především v severní a východní Evropě, ve Skandinávii zasahuje až k polárnímu kruhu, na východě na Sibiř). Konkrétně z oblasti Soutoku tento krásný druh bohužel prakticky zcela vymizel (poslední údaj je z roku 2020). Doufejme, že se nejedná o vymizení trvalé – určitou naději skýtá nedaleká EVL Niva Dyje, odkud byl druh po několikaleté pauze hlášen v roce 2022 a znovu v roce 2024.

Na druhé straně, u kuňky ohnivé a obou druhů ropuch (obecné i zelené) situace na Soutoku tak špatná zdaleka není (pomineme-li skutečnost, že pokles početnosti jedinců i lokalit s rozmnožováním je zaznamenáván u všech tří druhů na území celé České republiky). Celá oblast Soutoku se samozřejmě potýká s dlouhodobým poklesem hladiny podzemní vody a tedy i vysycháním různých vodních ploch, které těmto druhům slouží jako trdliště. Přesto se můžeme při jarní procházce zaplaveným lesem těšit z nápadných hlasových projevů všech těchto tří druhů.

Každopádně AOPK ČR nerealizovala v připravované CHKO Soutok žádné zásahy, které by mohly mít vliv na stav populací obojživelníků. Naopak AOPK ČR dlouhodobě podporuje opatření k obnově vodního režimu, ze kterých profitují i obojživelníci.

Management AOPK ČR zničil Košárské louky po stránce botanické a tím následně i entomologické!

Předně je třeba uvést, že orgánem ochrany přírody na území celého komplexu Košárských luk je Krajský úřad Jihomoravského kraje.

Problematika Košárských luk je hodně obsáhlá, zjednodušeně ji lze rozdělit na jižní, vlhčí část – Spodní Pláka, kde v minulosti docházelo k řízenému povodňování, a severní a střední, sušší část – Horní Pláka a Hvězda.

V jižní části bylo v první polovině 90. let z prostředků Světové banky (hlavními partnery projektu Floodplain Forests Restoration Project byly LČR, s.p., a MŽP) vybudováno zařízení, umožňující umělé povodňování luk (podle situace s využitím vody z Dyje, Kyjovky i Moravy) pro účely vytření a reprodukce fytofilních druhů ryb – tzv. „řízené trdliště“ Košárské louky. Do roku 1999 Lesní závod Židlochovice lokalitu uměle povodňoval podle návrhu ichtyologů s mohutnou povodňovou vlnou kolem 5. května, délkou trvání záplavy 5-6 týdnů a následným rychlým spuštěním v polovině června. Tento režim se ukázal jako nevhodný pro vodní a mokřadní ptáky: vše, co hnízdilo do začátku května, bylo vyplaveno (tehdy např. bekasina otavní, vodouš rudonohý), napuštěná plocha („jezero“) s rychle rostoucí vegetací vytvořila jiný atraktivní biotop, rychle osídlený vodními ptáky, a jejich hnízda či rodinky se v polovině června ocitly na suchu, přístupné pro predátory (prase, liška). Jednalo se v tu dobu o jednu z nejvýznamnějších lokalit vodních a mokřadních ptáků přinejmenším na jižní Moravě (čtyři druhy vodních chřástalů - běžný vodní, ale dále kropenatý, malý a nejvzácnější nejmenší; pravidelně hnízdící čírky modré, předpokládané hnízdiště čírky obecné a lžičáka pestrého; dále bukač velký, bukáček malý, ...). Od r. 2000 do jednání o povodňování aktivně vstoupili ornitologové se snahou upravit termíny, nakonec bylo dohodnuto při jarním povodňování využít přirozených průtoků v Dyji a v případě umělého povodňování nejpozději 1. duben, voda by měla na záplavě zůstat ideálně do konce července (vyzkoušeno 2000), v roce 2001 změněno na konec června. Nakonec po roce 2002 Lesní závod Židlochovice přestal umělé povodňování využívat. V současné době (po úpravě signálky kolem roku 2015 a zavezení napouštěcích „per“) už by bylo i technicky obtížnější.

V severní a střední části luk se AOPK ČR bohužel ani za více než dvě desetiletí vyjednávání nepodařilo dohodnout s Lesy ČR s. p. optimální management z hlediska botanického, ornitologického i entomologického, mj. i proto, že zde není orgánem ochrany přírody. Vlastník (Lesy ČR, s.p.) se pouze přihlásil na části luk (konkrétně na Košárských loukách je to necelých 80 ha, tedy asi polovina) ke speciálnímu managementu ve prospěch chřástala polního, tedy čerpá podporu za realizaci agro-environmentálního opatření v rámci Společné zemědělské politiky. Kromě toho jsou po dohodě ponechávány porosty vysokých pryšců, pryšce lesklého a pryšce bahenního, cenné z pohledu ochrany hmyzu (hostitelé dvou specifických druhů motýlů nesytek nebo tesaříka Oberea histrionis). AOPK ČR nemá žádné poznatky o tom, že by lokalita z botanického hlediska kvůli těmto opatřením degradovala.

Právě nastavení a realizace péče o louky a hrúdy je jedním z motivů vyhlášení CHKO Soutok. Správná péče, která je předpokladem k návratu někdejší biologické rozmanitosti, vyžaduje citlivější přístup než v současnosti praktikovanou celoplošnou seč v jednom termínu. Vhodně nastavená péče o louky znamená úpravu termínů i rozsahu sečí tak, aby nedocházelo k likvidaci celých populací vzácných, ale i dosud relativně běžných druhů bezobratlých a zároveň aby louky neztrácely své botanické kvality. V chráněných územích dnes již běžně praktikovaná mozaiková seč (část plochy zůstává daný rok bez zásahu, ponechaná plocha se poseče v následujícím roce) ukazuje, že vhodné řešení, většinou přibližující se historickým formám hospodaření, funguje dobře a zachovává loukám pestrost všech složek jejich obyvatel.

Ztráta druhové pestrosti Košárských luk vč. zvýšeného výskytu plevelných druhů např. pcháče osetu tedy nemůže být způsobena zásahy orgánů ochrany přírody, naopak je způsobena především vlivem nešetrného hospodaření (tedy posečením celé plochy v jednom termínu).

AOPK ČR neseká louku v NPR Cahnov – Soutok a proto zde vyhynul skokan ostronosý!

Skutečností je, že louka v sousedství NPR Cahnov-Soutok je ve vlastnictví České republiky s právem hospodařit přináležejícím státnímu podniku Lesy ČR. Není bohužel součástí národní přírodní rezervace.

AOPK ČR přesto hradila sečení v letech 2006–2009, později kvůli nedostatku finančních prostředků již nemohla sečení mimo hranice NPR hradit. Státní podnik Lesy ČR v sečení z vlastních prostředků bohužel nepokračoval.

Je však třeba dodat, že skokan ostronosý v posledních letech zcela vymizel na mnoha lokalitách v České republice a jeho vymizení na Soutoku nelze dávat do souvislosti s tím, že Lesní závod Židlochovice se rozhodl louku bez dotace již nekosit.

Ornitologové z Prahy zamítli ptačí pozorovatelnu!

Pozorovatelny ptáků slouží především k pozorování míst, na která není vidět ze země (typicky např. na rybnících nebo na mokřadech přes hradbu rákosu nebo břehového porostu) – viz třeba pozorovatelny v NPR Lednické rybníky nebo NPP Pastvisko u Lednice zbudované AOPK ČR.

Lesy ČR s. p. navrhly v roce 2017 vybudování pozorovatelny na loukách v jižní části obory, která by byla zaměřena na kroužící dravce. „Ornitologové z Prahy“ (jednalo se o stanovisko České společnosti ornitologické) navrhli jiné lokality, podle jejich názoru pro stavbu ptačích pozorovatelen vhodnější.

Případné vyhlášení CHKO Soutok je příležitostí jak dosáhnout konsensu mezi partnery v území. Jedním ze zpracovávaných základních koncepčních dokumentů je „Koncepce práce s návštěvnickou veřejností“, kde je právě umístění návštěvnické infrastruktury typu ptačích pozorovatelen, naučných stezek a dalších prvků usměrňujících pohyb návštěvníků a interpretujících místní přírodní a kulturní dědictví předmětem dohody mezi samosprávou, vlastníky, spolky a dalšími partnery.

AOPK ČR záměrně zasahuje v bezzásahové rezervaci Ranšpurk!

V národní přírodní rezervaci Ranšpurk nedošlo k žádným úmyslným těžbám od roku 1931. Bezzásahovost označuje způsob hospodaření. I v bezzásahových územích však může výjimečně dojít k realizaci některých opatření, typicky regulaci zvěře, nebo likvidaci invazních druhů ohrožujících domácí druhy. V NPR Ranšpurk se takto zmlazoval a dále šířil nepůvodní ořešák černý původem ze Severní Ameriky.

Proto byl po roce 2000, v souladu se schváleným plánem péče, nejprve odstraněn porost ořešáku na ploše 0,3 ha a plocha byla zalesněna dubem letním, v následujících letech zde bylo provedeno vyžínání a odstranění zmlazujících se ořešáků. Na malé ploše sousední porostní skupiny byla v roce 2007 provedena vyřezávka náletu ořešáku a u vzrostlých jedinců byla namísto odtěžení zavolena šetrnější metoda tzv. „kroužkování“. To je kdysi tradiční způsob péče o nízký a střední les, běžně dodnes používaný v řadě evropských zemí, při němž se přeruší vodivá pletiva po obvodu celého kmene. Okroužkované dřeviny zůstávají stát a postupně dochází k jejich odumírání a rozpadu s co nejmenším poškozením okolostojících jedinců jiných druhů stromů.

NPR Ranšpurk tedy byla a je z hlediska lesního hospodaření udržována jako bezzásahová.

AOPK ČR zastává názor, že si příroda pomůže sama!

K bezzásahovému režimu je navrženo pouze 450 ha lesů (a to včetně stávajících NPR Ranšpurk a NPR Cahnov – Soutok). Jedná se pouze o 3,7 % výměry celé navržené CHKO Soutok a 5,8 % výměry všech lesů. Sledování procesů, probíhajících v lesích ponechaných samovolnému vývoji, nám přináší řadu poznatků, využívaných i při pěstování lesů hospodářských. V době globálních klimatických změn význam těchto poznatků dále narůstá.

AOPK ČR způsobila zničení přírodní památky Květné jezero!

Na území přírodní památky Květné jezero nebyla a není AOPK ČR příslušným orgánem ochrany přírody. Nemohla tedy způsobit její zničení ani zánik.
Naopak revitalizace území byla na základě kladného stanoviska AOPK ČR financována ze zdrojů v gesci Ministerstva životního prostředí (OPŽP) na přelomu let 2008/2009.

Až zásah Biosférické rezervace Dolní Morava zachránil národní přírodní památku Pastvisko!

Ve skutečnosti Biosférická rezervace Dolní Morava, o.p.s., od svého založení v roce 2003 neprováděla žádný zásah na území národní přírodní památky Pastvisko u Lednice.

Stav tohoto území nebyl na přelomu milénia příznivý. Začal se zlepšovat od roku 2008, kdy se podařilo dořešit právní stav území (vodohospodářské infrastruktury) a AOPK ČR zde mohla začít aktivně manipulovat s vodou.
V roce 2011 zde AOPK ČR realizovala opatření (vybudování nového stavidla) umožňující cílenou manipulaci s vodní hladinou na dalších vodních kanálech. Snahy o zlepšení vodního režimu vyvrcholily na přelomu let 2018/2019, kdy zde AOPK ČR realizovala projekt komplexní revitalizace. Pravidelný monitoring prokazuje výskyt stěžejních předmětů ochrany tohoto území, jako jsou piskoř pruhovaný, svinutec tenký a pijavka lékařská. AOPK ČR zde také vybudovala ornitologickou pozorovatelnu přístupnou v režimu 24/7.

Brouci údajně nepřeletí 300 m, přitom se tu rozšířil nepůvodní tesařík alpský!

Bohužel (či spíše bohudík) není brouk jako brouk; na celém světě jich žije kolem 350 000 druhů, v Evropě asi 20 000 a v České republice přes 6 000. Není tedy divu, že co platí pro jednoho, nebude platit pro všechny. Poukaz na nízkou mobilitu – řádově nanejvýš stovky metrů – se patrně vztahuje k jednomu konkrétnímu druhu brouka, a to k páchníku hnědému, jednomu z vlajkových druhů ochrany přírody. U něj opravdu vědecké studie omezenou pohyblivost, lépe řečeno schopnost migrace, prokázaly (a skutečně se jednalo o max. stovky metrů, u většiny jedinců však platí, že za celý svůj život neopustí strom, v jehož dutině se vylíhli) , a proto, chceme-li tento druh zachovat i pro příští generace, je potřeba jeho nárokům přizpůsobit způsob hospodaření To se již děje – např. snížením velikosti obnovního prvku při těžbě v lužních lesích a ponecháváním výstavků při obnovních těžbách tak, aby nedošlo k úplné fragmentaci, resp. zániku jeho biotopu.

Tvrzení o „nepůvodnosti“ tesaříka alpského lze označit za skutečný hoax. Nížinné, především lužní populace tohoto druhu jsou postupně popisovány od 80. let minulého století na území střední a jihovýchodní Evropy v Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku, Rakousku, na Slovensku a také u nás, přičemž již v roce 1994 byl tento krásný druh zjištěn právě na Soutoku. Asi není překvapením, že v tomto území, které bylo v období komunismu součástí nepřístupného hraničního pásma, nebyl zaznamenán dříve. Typické pro tyto populace je, že hostitelským stromem není buk (jako je tomu u dosud známých populací v pahorkatinách a horách), ale jiné dřeviny, nejčastěji různé druhy javorů (na Soutoku především babyka), příp. jasany a jilmy. Nejbližší dosud známé populace s hostitelskou dřevinou buk pak obývají Malé a Bílé Karpaty a Vídeňský les.

AOPK ČR nesouhlasila s výsadbou dubů na Pohansku! Přistoupila na ni až v 90. letech minulého století.

Solitérní stromy hostí stovky druhů organismů a jejich postupné mizení tak ohrožuje i všechny druhy na ně navázané. Jakákoli opatření, která mohou tento trend zvrátit, ať už jsou to nové výsadby, nebo ponechávání výstavků při obnovních těžbách, jsou tak vítána.

AOPK ČR nesouhlasila s cíleným zalesňováním luk (tedy nikoliv výsadbou jednotlivých stromů), zejména pak menších lučních enkláv (včetně těch nejcennějších, tj. hrúdů) o velikosti 0,2–9 ha, ke kterému docházelo rozhodnutím tehdejšího vedení Lesního závodu Židlochovice v rozporu se zákonem v letech 1995–2000. Z plánovaných 64 ha bylo takto zalesněno přes 30 ha, než bylo zalesňování ukončeno zásahem Ministerstva životního prostředí. Takto byla mj. zničena populace jasoně dymnivkového na Dlouhém hrúdu (viz bod 3.2.).

AOPK ČR není orgánem ochrany přírody v území, nicméně konzultovala z hlediska odborného se s. p. Lesy ČR plány výsadeb, mj. i z důvodu, aby výsadby mohly být podpořeny ze zdrojů v gesci Ministerstva životního prostředí. Cílem je provést výsadbu v místech, kde nedojde k poškození chráněných druhů rostlin. Všechny tři velké luční komplexy na Soutoku (Pohansko, Lány i Košárské louky) totiž hostí řadu druhů chráněných, vzácných či ochranářsky významných rostlin (za všechny je možno jmenovat např. hořec hořepník, vstavač kukačku, kavyl písečný, mátu polej či konitrud lékařský).