Co je třeba v území Soutoku chránit, proč a jakým způsobem?
Právě snaha řádně odpovědět na tuto otázku (a objasnit důležité souvislosti) stála za zrodem celé této webové stránky. V jednotlivých kapitolách se můžete dozvědět, které druhy a ekosystémy jsou zde nejvýznamnější, jakým vývojem si zdejší krajina prošla, čemu a komu vděčí za svůj jedinečný charakter a také, čím je dnes nejvíce ohrožena a co je pro zajištění jejích hodnot i do budoucna nutné změnit.
Soutok je unikátní krajina – zejména díky svému historickému vývoji. Mimořádně cenné jsou zde ekosystémy, zejména lesní, charakteru tvrdého luhu, mokřadní a luční a druhy na ně vázané. Při běžném soudobém lesním a vodním hospodaření však druhová pestrost klesá. Vzácné a ohrožené jsou zejména ty druhy, jejichž životní prostředí ubývá, mění se nebo mizí. Aby tato krajina poskytovala ohroženým druhům domov i nadále, potřebuje ochranu i citlivé hospodaření.
Nejvhodnější variantou ochrany i pro financování péče o krajinu Soutoku, které zákon o ochraně přírody a krajiny nabízí, je vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO).
Co by vyhlášení CHKO znamenalo pro běžného občana?
Vyhlášení CHKO by neznamenalo omezení pro místní obyvatele či návštěvníky. Navrhovaná hranice vede mimo intravilány obcí, jejich rozvoj by tedy nebyl vyhlášením CHKO dotčen. CHKO nepřináší žádné omezení vstupu, rybolovu, sběru lesních plodů apod. oproti stávajícímu stavu. Určitá omezení v důsledku ochrany přírody jsou potřebná v lesním hospodaření, které by mělo být citlivější a více cílené na zachování cenných biotopů. Větší pozornost si také zaslouží hospodaření na loukách. Vlastníci pozemků budou v CHKO moci čerpat finanční příspěvek na šetrné obhospodařování (např. z Programu péče o krajinu).
Změny hospodaření, které by vyhlášení CHKO přineslo, by znamenaly i zatraktivnění území pro návštěvníky, protože některé postupy současného intenzivního hospodaření na velkých plochách snižují jedinečné estetické hodnoty krajiny Soutoku i její druhové bohatství.
Jaký vliv by mělo vyhlášení CHKO pro rozvoj obcí?
Navrhovaná CHKO Soutok je z většiny záplavové území, proto se vyhlášení CHKO na rozvoji obcí omezujícím způsobem neprojeví. Dojde naopak ke zviditelnění regionu, ocenění jeho kvalit, přírodních, kulturních a historických hodnot a v případě zájmu obcí a místních podnikatelů k možnému nárůstu turistického ruchu. Přítomnost zvláště chráněného území znamená i širší spektrum finančních příspěvků pro činnosti potřebné pro zachování přírodního a krajinného prostředí.
Ovlivní vznik CHKO Soutok zásobování pitnou vodou?
Nikoli. Zásobování obcí a obyvatelstva pitnou či užitkovou vodou je totiž podle zákona o vodovodech a kanalizacích (zákon č. 247/2001 Sb.) veřejným zájmem. Stejně tak jej posuzují orgány ochrany přírody. To je zřejmé z praxe v ostatních chráněných krajinných oblastech po celé České republice. Většina z nich představuje pramenné a jímací oblasti pitné vody a to jak ty horské, tak nížinné (např. CHKO Litovelské Pomoraví). Jedním z důvodu vyhlášení chráněné krajinné oblasti Slavkovský les je dokonce ochrana zdrojů minerálních vod pro západočeské lázně.
Chráněná krajinná oblast Soutok má zajistit potřebnou ochranu a péči o přírodní a krajinné hodnoty, unikátní v národním i mezinárodním měřítku. Jedním z předmětů ochrany CHKO Soutok je také přírodní funkce krajiny, zejména její ekologická rezistence a resilience, migrační prostupnost, přirozený vodní režim s rozlivy, retence vody v krajině, dynamika říčních procesů vodních koryt a údolních niv. To ve svém důsledku povede i k ochraně zdrojů vody – nejen k jejich uchování, ale i k vyšší kvalitě.
Pro běžnou údržbu vodohospodářské infrastruktury nepředstavuje CHKO žádné ztížení v porovnání s územím mimo CHKO. V případě rozsáhlé rekonstrukce vyžadující stavební povolení se postupuje obdobně jako v případě umísťování nových staveb, protože i oprava vodohospodářské infrastruktury je veřejným zájmem. Ani na odstraňování havárií nemá existence CHKO vliv.
Omezí vyhlášení CHKO pohyb v krajině?
Z titulu chráněné krajinné oblasti neplatí žádné omezování vstupu, z důvodu ochrany přírody je pohyb osob omezen jen v národních přírodnách rezervacích. Pokud je vstup do lesa regulován z jiných důvodů (obora, povodně, národní přírodní rezervace), mohou tato omezení platit již nyní. Jediné významnější omezení pohybu v oboře Soutok bylo vyhlášeno Městským úřadem Břeclav na žádost státního podniku Lesů ČR z důvodu mysliveckého hospodaření.
Lze v CHKO jezdit na kole či na koni?
Ano, rekreační využití je jedním z poslání CHKO.
Nedojde k omezení budování cyklistických tras?
Nedojde. Rekreační využití, které neohrožuje přírodně nejcennější lokality, je v CHKO naprosto běžné. Vždy hledá optimální vedení tras z hlediska ochrany přírody i návštěvníků, ale správa CHKO se mnohdy sama i finančně podílí na přípravě projektů a budování turistické infrastruktury.
Kdo a jak bude hospodařit v lesích?
V lesích budou i nadále hospodařit jejich stávající vlastníci či pachtýři, vyhlášení CHKO na tomto nic nemění. V případě Soutoku je většina lesních pozemků obhospodařována státním podnikem Lesy České republiky. Hospodaření v lesích bude upraveno ve prospěch zachování přírodních lesních ekosystémů a vzácných druhů, které se v nich vyskytují. Určitým příkladem budoucího hospodaření je již státní ochranou přírody financované ponechávání výstavků na pasekách až do jejich rozpadu či prosvětlování okrajů porostů nebo vybraných porostů s vyšším zastoupením dubu.
Proč je potřeba vyhlašovat CHKO, když státní podnik Lesy České republiky již několik let hospodaří dle dohody s AOPK ČR v zájmu ochrany přírody a tyto podmínky jsou zároveň promítnuty v lesním hospodářském plánu?
Lesní hospodářské plány jsou v podstatě návodem pro vlastníky lesů, jak v lesích hospodařit, aby zůstaly trvale zachovány i pro budoucí generace. Nicméně i v nich lze upřednostňovat různé funkce lesa. V minulosti to byla především produkce pilařských výřezů a myslivost a lesní hospodářské plány, a tedy i hospodaření bylo zaměřené na plnění těchto funkcí. Lesnictví v druhé polovině dvacátého století proto využívalo velkých holosečí a obnovních celků o rozloze i několika desítek hektarů.
S posledními dvěma plány se však situace změnila, protože v nich byly zohledněny i mimoprodukční funkce. To však neznamená, že se zhorší ekonomika lesního hospodaření, naopak. Etát (tedy objem dřeva, které lze za dané období vytěžit) zůstává obdobný, nebo dokonce může být vyšší. To, co by se mělo změnit, je omezení velkých holosečí. V jasanových porostech byla plocha holosečí redukována na 1 ha, přičemž výstavky by měly být ponechávány ve vyšším počtu. V porostech se zastoupením dubu nad 50 % by holoseče v současnosti neměly vznikat již vůbec. Více na https://soutok.nature.cz/ochrana-soutoku
Pro období 2010-2019 AOPK ČR s LČR dohodla, že lesní hospodářský plán počítal se zajištěním kontinuity lesních porostů na významné části území, tedy u vybraných porostů byly těžby odloženy, naopak v dalších byl navržen aktivní management. V současně platném LHP (2020-2029) jsou detailněji rozpracovány hospodářské zásahy, které by měly umožnit postupnou obnovu lesa při minimalizaci negativních vlivů hospodaření na vzácnou faunu a flóru. V zásadě tím v částech území, které dosud nebyly velkoplošně holosečně obnoveny, napodobujeme se soudobou technikou a přístupy průběh tradičních forem hospodaření, které daly vzniknout místním mimořádným přírodním hodnotám.
Proč je tedy nutné vyhlášení CHKO, když došlo k dohodě státních lesů se státní ochranou přírody na způsobu hospodaření?
1. Lesní hospodářské plány jsou platné pouze na 10 let a současná dohoda vedení obou státních institucí nemusí být automatická pro každý lesní hospodářský plán. Dohoda pokrývá 700 ha dubových porostů v mýtním věku a dalších 80 ha porostů se zastoupením dubu nad 50 % ne starších než 60 let (6,1 % z celého území).
2. V případě aktivních zásahů jejich zahrnutí do lesního hospodářského plánu ještě neznamená, že budou provedeny. Příkladem může být rozpracování porostů s cílem jejich obnovy dohodnuté mezi AOPK ČR a LČR již v období 2010-2019 na ploše 236 ha (178 ha snížení zakmenění + 58 ha převod na střední les v Kančí oboře), ale opatření nebylo vůbec realizováno.
3. I přes snahu lesníků probíhají aktivní zásahy v lesích pomalu. Zřízení CHKO může napomoci vzájemné efektivnější spolupráci v daném území a v rámci různých projektů je možné podpořit nejen aktivní zásahy v lesích, ale i vyhodnocování dopadů těchto způsobů hospodaření.
4. V CHKO nejsou zahrnuty pouze lesy, které vyžadují chránit. Vysoký podíl zachovalých luk a množství mokřadů a vodních ploch dodává tomuto území na jedinečnosti. I zde je nutné zajistit kvalitní péči ve spolupráci s hospodáři.
5. Do území CHKO se soustředí výzkum a důsledné vyhodnocování dopadů vlivů, které ohrožují společenstva lužních lesů i nivních luk (např. klimatická změna, nástup invazních druhů). To povede k efektivnější ochraně ohrožených lesů a na ně vázaných společenstev.
Kolik % lesů v oblasti Soutoku je v nestátním vlastnictví?
V oblasti Soutoku jsou vyhlášeny dvě evropsky významné lokality (dále EVL), které pokrývají většinu území vhodného pro vyhlášení CHKO. V rámci EVL Soutok - Podluží je pouze 2,5 % rozlohy lesních hospodářských celků v nestátním vlastnictví, zbytek (97,5 %) tvoří státní lesy. V EVL Niva Dyje je podíl nestátního vlastnictví lesů 10 %.
Jaká vzniknou omezení hospodaření?
Ve III. a IV. zóně prakticky žádná, i v I. a II. zóně CHKO lze hospodařit, avšak k přírodě šetrnějším způsobem. Nebude například možné pokračovat ve vytváření rozsáhlých ploch stejnověkých monokultur, které by byly příčinou vymizení některých druhů. Podobně bude omezeno nebo vyloučeno použití některých intenzivních technologií, například celoplošné přípravy půdy pomocí půdních fréz.
Vlastníci zemědělských a lesních pozemků navíc získají nárok na dotace na podporu šetrných způsobů hospodaření, sečení luk, výsadbu původních dřevin a další opatření v souladu s plánem péče. Například louky se v současné době sečou v jednom termínu, především z ekonomických důvodů. V CHKO bude možno průběh prací s podporou v rámci dotačních programů rozložit tak, aby nedošlo k likvidaci celých populací hmyzu.
Jaký vliv má vyhlášení CHKO na lesní hospodářský plán?
Samotné vyhlášení CHKO nemá na lesní hospodářský plán (dále LHP) žádný vliv. Aktuální LHP jsou již zpracovány v souladu s potřebami předmětů ochrany a byly schváleny orgány ochrany přírody.
Jaký je vztah LHP a plánu péče o CHKO?
Pro každou CHKO zpracovává AOPK ČR plán péče, který má platnost zpravidla 10 let a je schvalován MŽP. Plán péče o CHKO stanovuje dlouhodobé cíle ochrany přírody, formuluje zásady využívání území a rámcová opatření prováděná orgány ochrany přírody. Plán péče o CHKO je závazný pouze pro AOPK ČR, není závazný pro fyzické ani právnické osoby, slouží jako podklad pro plánování péče, na opatření v něm obsažená je možno čerpat dotace z různých zdrojů. Plán péče se před schválením projednává s příslušnými obcemi a kraji a hospodáři, i širokou veřejností prostřednictvím zveřejnění na úředních deskách MŽP i obcí. Plán péče je podkladem pro jiné druhy plánovacích dokumentací. Lesní hospodářské plány by měly zohledňovat zásady navržené v plánu péče o CHKO (zásady využívání území směřující ke zlepšení stavu krajiny CHKO a jejích přírodních hodnot). Ke schvalování lesních hospodářských plánů vydává orgán ochrany přírody stanovisko, ve kterém konstatuje, zda je navrhované lesní hospodaření v souladu se zákonem o ochraně přírody.
Jak je to v CHKO v II. a III. zóně s kácením stromů v havarijním stavu? Např. po větším větru se polámou suché větve/nakloní se strom nad místní komunikací a ohrožuje zdraví občanů – může obec strom nechat hned pokácet?
V případech, kdy dřevina svým stavem bezprostředně ohrožuje život či zdraví osob nebo pokud hrozí škoda značného rozsahu (děje se tak zejména v důsledku živelných pohrom), není povolení orgánu ochrany přírody třeba (§ 8 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb.) a zda se strom nachází či nenachází v CHKO, v tom nehraje roli. V této situaci je možné dřevinu neprodleně pokácet a oznámit to orgánu ochrany přírody dodatečně, do 15 dnů od provedení kácení. Na ošetření významných a památných stromů lze na území CHKO požádat AOPK ČR o odborný posudek či příspěvek na zajištění odborné péče.
Budeme si moci v lese nadělat dřevo?
Ano, možnost samovýroby dříví závisí nadále pouze na souhlasu vlastníka lesa.
Budeme si moci v lese sbírat houby a lesní plody?
Ano, sběr lesních plodů pro vlastní spotřebu není vyhlášením CHKO omezen. Přesvědčit o tom se lze v mnoha CHKO, které lze označit „houbařské ráje“ např. v CHKO Křivoklátsko, CHKO Brdy, CHKO Beskydy, CHKO Jeseníky ad.
Je nějak omezen výkon práva myslivosti v CHKO?
Výkon práva myslivosti na území nově vzniklé chráněné krajinné oblasti (CHKO) nebude oproti stávajícímu stavu zásadním způsobem omezen. Omezení platí pouze pro intenzivní chovy zvěře (obory, farmové chovy či bažantnice), jejichž zavádění je zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon č. 114/1992 Sb.“) na území 1. a 2. zóny CHKO zakázáno. Na již existující intenzivní chovy se tedy tento zákaz nevztahuje.
Uživatelé honiteb se při výkonu práva myslivosti řídí na území CHKO stejně jako mimo něj zejména zákonem č. 449/2001 Sb. o myslivosti (dále jen „zákon o myslivosti“). Výkon státní správy dle tohoto zákona vykonávají orgány státní správy myslivosti (tj. obecní úřady obcí s rozšířenou působností nebo krajské úřady).
Myslivecké plánování
- zásady chovu zvěře, vymezení oblasti chovu zvěře, stanovení normovaných a minimálních stavů zvěře (§ 3 a 4 zákona o myslivosti)
Orgán státní správy myslivosti rozhoduje ve správním řízení, ke kterému se vyjadřuje také místně příslušný orgán ochrany přírody. Toto ustanovení platí plošně jak ve zvláště chráněných územích (CHKO, národní přírodní rezervace (NPR) aj.), tak i mimo ně. Ze strany orgánů ochrany přírody mohou být již za současného stavu (tj. před vznikem CHKO) vznášeny návrhy (vždy v přímé koordinaci s orgánem státní správy myslivosti) na snižování stavů zvěře, pokud by docházelo ve zvýšené míře k ohrožování zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů nebo k poškozování jejich biotopů apod. V tomto ohledu se tedy situace se zřízením CHKO nijak nemění.
- vypouštění zvěře do honiteb (§ 5 zákona o myslivosti)
K vypouštění zvěře do honitby je již za stávajícího stavu nezbytný souhlas orgánu státní správy myslivosti, lesů a ochrany přírody, a to v zájmu ochrany populací divoce žijících druhů zvěře. Pro území CHKO platí zákaz záměrného rozšiřování nepůvodních druhů živočichů; z tohoto zákazu však může AOPK ČR povolit výjimku. Je nutné zdůraznit, že obdobné zákonné omezení platí již nyní, neboť záměrné rozšiřování nepůvodních druhů je zákonem regulováno i ve volné krajině, tedy mimo zvláště chráněná území (viz § 5 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb.). Nad rámec zákonných zákazů by v zamýšlené CHKO Soutok mělo platit omezení chovu a vypouštění kachny divoké (bližší ochranné podmínky CHKO); k této činnosti je nezbytný předchozí souhlas AOPK ČR.
Pohyb osob v honitbách
Běžný pohyb osob není vznikem CHKO nijak omezen, tedy pěší vstup je možný kdekoli i mimo cesty. Zákaz vstupu mimo vyznačené cesty se dle zákona č. 114/1992 Sb. vztahuje pouze na NPR, vznikem CHKO se tedy nic nemění.
Přístup do krajiny je upraven v § 63 zákona č. 114/1992 Sb., který stanoví, že každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby (nikoliv tedy přes pozemky ve vlastnictví fyzických osob), pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv. Pokud vlastník tento pozemek oplotí, musí zajistit volný průchod vhodným technickým opatřením (např. přelízka). Právo volného průchodu se nevztahuje na zastavěné či stavební pozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovům zvířat. Orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění vyloučeny v době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy nebo při pastvě dobytka. Tento režim platí v CHKO stejně jako mimo území CHKO.
Z pohledu myslivosti byla diskutována otázka limitu pro pořádání hromadných akcí v CHKO, zejména s ohledem na hony a naháňky. Dle návrhu bližších ochranných podmínek CHKO Soutok je však souhlas orgánu ochrany přírody nezbytný pouze pro hromadné akce s účastí vyšší než 500 účastníků, což by se zmiňovaných akcí souvisejících s výkonem práva myslivosti nemělo dotknout.
Pohyb osob může být dále omezen například při hnízdění zvláště chráněných druhů ptáků. Tento druh ochrany se však uplatňuje již nyní, bez ohledu na existenci či neexistenci CHKO či jiných zvláště chráněných území.
Vjezd a parkování vozidel
Na území CHKO je dle zákona č. 114/1992 Sb. zakázán vjezd a parkování vozidel mimo silnice a místní komunikace. Toto omezení se nevztahuje na vozidla potřebná pro lesní a zemědělské hospodaření a na vozidla vybraných orgánů; např. vozidla orgánů státní správy, požární ochrany či zdravotní služby.
Stavba mysliveckých zařízení, přikrmování zvěře
Realizace nových staveb je zakázána pouze na území 1. zóny CHKO. Zákaz se zde týká i staveb, které nevyžadují povolující akt podle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.), např. posedy či kazatelny. Týká se však pouze nových staveb; již existující stavby lze udržovat i rekonstruovat v zásadě bez omezení. I z uvedeného zákazu je možné povolit výjimku.
A co rybaření?
Sportovní rybářství v revírech z titulu CHKO není nijak omezeno.
Jaká omezení se budou vztahovat na činnost rybářského spolku, který hospodaří na vodním toku v III. zóně? Existují omezení na složení rybí obsádky? Případně nějaká další omezení ve vztahu k péči o břehy?
Rybářství se týká ustanovení d) § 26, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. zakazující povolovat nebo uskutečňovat v CHKO záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů. V případě rybářství se jedná např. o sivena amerického, jehož nasazování je podmíněno získáním výjimky z výše uvedeného zákazu. Případné další podmínky rybářského hospodaření či péče o vodní toky mohou být upraveny vyhlašovacím předpisem. Vně stejně jako na území CHKO platí stejná pravidla pro ochranu zvláště chráněných druhů – např. péče o břehové porosty či sečení rákosin atd. by měla probíhat mimo dobu hnízdění ptáků.
Existují nějaká omezení v činnosti kynologického klubu, který má svůj areál v III. zóně CHKO? Např. při pořádání mezinárodních soutěží ve výcviku apod.
Ze zákonných omezení, platných pro celé území CHKO (§ 26, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.) by se klubu mohly dotýkat body a) zákaz tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody (lze ošetřit vyhrazením požadovaného místa AOPK ČR), a c) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem AOPK ČR. Samotné soutěže nebo přístup na pozemky, nejsou v CHKO oproti volné krajině nijak omezeny.
Budeme muset zatravnit ornou půdu?
Vyhlášením CHKO nevzniká povinnost zatravnění orné půdy ani zákaz orby. Ostatně součástí všech stávajících CHKO jsou i pole. Například na Pálavě je velká část orné půdy v okolí obce Klentnice ve II. zóně CHKO – mapu se zonací si můžete prohlédnout na webových stránkách CHKO Pálava. Tedy ani v budoucí CHKO Soutok nevznikne povinnost pole zalučnit. Udržení ploch s ornou půdou, zejména v územích, kde dochází k polním rozlivům, je důležité pro celou řadu ohrožených druhů
Budeme moci kosit louky běžnou mechanizací?
Jistě. Stejně jako mimo CHKO je důležité dodržování správné zemědělské praxe, tedy načasování termínu seče s ohledem na výskyt zvláště chráněných druhů, a rovněž postup seče (seč od středu louky k jejím okrajům) a ponechávání některých částí luk nepokosených (pro dokončení vývoje druhů či podpory jejich biotopu).
Je možné do CHKO umísťovat včelíny?
CHKO chov včel nijak neomezuje. Záleží tedy pouze na dohodě s vlastníkem pozemku.
Lze v CHKO provádět chemický postřik proti komárům?
Použití biocidů, tedy i chemického postřiku proti komárům, je možné ve III. a IV. zóně CHKO. V I. a II. zóně CHKO je použití biocidů zakázáno, v případě veřejného zájmu na ochraně zdraví obyvatel lze z tohoto zákazu povolit výjimku. Takové výjimky již byly z důvodu ochrany proti komárům povoleny například v CHKO Třeboňsko, v CHKO Litovelské Pomoraví či v CHKO Poodří.
Nedojde vyhlášením CHKO a s tím spojenými zákazy ke snížení návštěvnosti území?
Nikoli, naopak: v CHKO neplatí žádné speciální zákazy, které by omezovaly vstup do krajiny. V celé České republice jsou chráněná území atraktivními turistickými cíli, po vyhlášení CHKO se návštěvnost území obvykle nezanedbatelně zvýší. V případě CHKO Soutok toto bylo potvrzeno socioekonomickou studií ZDE.
Jak to bude s těžbou ropy a plynu?
Zákaz těžit nerosty platí v první zóně, z tohoto zákazu je však možné udělit výjimku, pokud nedojde k poškození přírodního prostředí. Při dodržení technologie jsou ropné a plynové vrty prostorově velmi omezené a výjimka udělena být může. Stalo se tak již třeba v sousední CHKO Pálava.
Neklesne vyhlášením CHKO cena pozemků?
U stavebních pozemků v sousedních obcích (zastavěné území obcí není zahrnuto do CHKO), může naopak dojít k nárůstu jejich tržních cen, protože se stanou „dobrou adresou“. Toto bylo ověřeno v případě jiných nově zřízených CHKO (např. CHKO Český les).
Není vyhlášení CHKO v rozporu s ochranou kulturních památek a kulturní krajiny v Lednicko-valtickém areálu včetně zámeckého parku v Lednici?
Nikoli, oba ochranné režimy nejsou v rozporu, protože základním cílem CHKO je ochrana kulturní krajiny, obdobně je to např. v CHKO Český ráj, v CHKO Třeboňsko aj. AOPK ČR má již od roku 2011 uzavřenou dohodu o spolupráci s Národním památkovým ústavem (NPÚ), která mj. upravuje, že AOPK ČR a NPÚ postupují v územích se soustředěným přírodním a kulturním dědictvím po vzájemných konzultacích a společně.
Při obnově zámeckého parku v Lednici i jinde v komponovaných výsadbách proto jsou respektovány historické hodnoty a paměť krajiny, včetně parkových úprav s využitím exotických druhů dřevin. Dobrou ukázkou spolupráce je revitalizace Zámeckého rybníka v lednickém parku, který je součástí národní kulturní památky i národní přírodní rezervace a je financován ze zdrojů MŽP.
Lze v rámci diskuse o hranicích CHKO otevřít otázku vymezení EVL v některých okrajových částech?
Ano, vyhlašování CHKO je vhodným okamžikem pro iniciování odůvodněných změny vymezení EVL v některých okrajových částech, je však při ní třeba dodržet několik pravidel. Nové vymezení by mělo respektovat hranice územních celků, jako jsou např. hranice katastrálních území a parcel, případně jiných jednotek jako např. prostorové rozdělení lesa, či hranice biotopu. Změnou vymezení EVL by také neměla být narušena její celistvost. Návrh upravené hranice EVL musí být projednán s Evropskou komisí.
Jak probíhá proces vyhlášení CHKO?
Proces vyhlášení probíhá tak, že Ministerstvo životního prostředí zašle obcím a krajům, na jejichž území chystaná CHKO leží, záměr na vyhlášení CHKO. Vlastníkům nemovitostí je doručeno oznámení formou veřejné vyhlášky. Dotčené obce a kraje, stejně jako vlastníci nemovitostí, mohou uplatnit námitky k předloženému záměru. O došlých námitkách MŽP rozhodne ve správním řízení. Po vypořádání všech námitek vyhlašuje CHKO Vláda České republiky nařízením.
Jaký je rozdíl mezi CHKO a maloplošnými zvláště chráněnými územími?
Maloplošná zvláště chráněná území jsou podle zákona území mimořádných nebo soustředěných přírodních hodnot (tj. rezervace) a rovněž útvary (tj. památky) národního nebo regionálního významu. Zpravidla mají ochranná pásma, která je chrání před rušivými vlivy z okolí. Výkon státní správy v nich zajišťuje místně příslušný orgán ochrany přírody – v případě národních přírodních památek a národních přírodních rezervací je to Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (dále AOPK ČR), v případě přírodních památek a přírodních rezervací pak Krajský úřad Jihomoravského kraje. Tato území nemají vlastní Správu, jsou spravována prostřednictvím stávajících organizačních útvarů výše uvedených úřadů.
Chráněná krajinná oblast (CHKO) je zákonem definována jako rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. CHKO tvoří čtyři zóny odstupňované ochrany. Výkon státní správy by na celém území zajišťovala AOPK ČR, a to prostřednictvím nově vzniklého pracoviště AOPK ČR - Správy CHKO, se samostatným sídlem přímo v oblasti.
Jaké činnosti bude nově vzniklá správa CHKO vykonávat a k čemu se bude vyjadřovat?
AOPK ČR, správa CHKO bude vykonávat činnost odborné organizace ochrany přírody v souladu s ustanoveními zákona o ochraně přírody a krajiny (zákon č.114/92 Sb.) a dále vykonávat činnost speciální státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny.
AOPK ČR bude (vyjma obcí) jediným orgánem k vyjadřování z hlediska ochrany přírody a krajiny. Správní řízení, vydávání stanovisek apod. budou probíhat obdobně jako na jiných úřadech, a to ve standardních lhůtách.
Správa v rámci úřadování bude například usměrňovat lesní a zemědělské hospodaření (především v nejcennějších lokalitách a rezervacích), vyjadřovat se k umísťování a charakteru staveb a k dalším aktivitám (rekreace, turismus), aby nedocházelo k poškozování či zhoršování přírodního prostředí.
Správa bude rovněž plnit funkci odborné organizace v této oblasti. S tím je spojena celá řada dalších činností, jako například odborná podpora veřejné správy (úřady samospráv, jiné státní úřady), administrace krajinotvorných programů a vybraných fondů Evropského společenství, správa státního majetku ve zvláště chráněných územích, posuzování krajinného rázu, krajinářské studie, monitoring rostlinných a živočišných druhů, monitoring a mapování biotopů, druhová ochrana, posuzování a ochrana dřevin. Bude podporovat aktivity, které povedou k rozvoji regionu, ale nepoškodí zdejší životní prostředí (například prostřednictvím Programu péče o krajinu).
Vyjadřuje se správa CHKO k záměrům ležícím vně hranic CHKO?
CHKO nemají ochranné pásmo. Správa CHKO není vně hranic orgánem ochrany přírody a nevykonává zde tedy státní správu.
Nebylo by vhodnější vyhlásit národní park místo CHKO?
V současnosti není národní park pro oblast Soutoku vhodnou kategorií ochrany území. Dlouhodobým cílem ochrany národních parků je zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamice na převažující ploše území. V oblasti Soutoku je s ohledem na nároky zvláště chráněných druhů a historický vývoj společenstev třeba naopak na většině plochy hospodařit - obnovit a udržet tradiční formy hospodaření, na jejichž provádění je vázána existence cenných ekosystémů a biotopů ohrožených druhů.
Jak se dotkne vyhlášení CHKO kompetencí obcí?
Obce, pokud nerozhodují jako orgán ochrany přírody, jsou ve svém územním obvodu (v rámci příslušných katastrálních území) ze zákona účastníky všech správních řízení, která by vedla AOPK ČR. Při projednávání opatření obecné povahy pak mají obce postavení dotčeného orgánu.
Jak se mohou obce podílet na správě CHKO?
Obce jsou účastníkem všech řízení vedených v CHKO AOPK ČR. Obce jsou zapojeny do zpracování plánů péče o CHKO. Pokud obce budou mít zájem, AOPK ČR zřídí Poradní sbor pro CHKO Soutok jako pravidelně se scházející platformu, kde by byly předem konzultovány a připomínkovány záměry, návrhy a opatření.