Soutok Moravy a Dyje

Časté dotazy

Co je třeba v území Soutoku chránit, proč a jakým způsobem?

Právě snaha řádně odpovědět na tuto otázku (a objasnit důležité souvislosti) stála za zrodem celé této webové stránky. V jednotlivých kapitolách se můžete dozvědět, které druhy a ekosystémy jsou zde nejvýznamnější, jakým vývojem si zdejší krajina prošla, čemu a komu vděčí za svůj jedinečný charakter a také, čím je dnes nejvíce ohrožena a co je pro zajištění jejích hodnot i do budoucna nutné změnit.

Soutok je unikátní krajina – zejména díky svému historickému vývoji. Mimořádně cenné jsou zde ekosystémy a druhy na ně vázané. Při běžném soudobém lesním a vodním hospodaření (způsoby, postupy, technologie) však druhová pestrost klesá. Vzácné a ohrožené jsou zejména ty druhy, jejichž životní prostředí ubývá, mění se nebo mizí. Aby tato krajina poskytovala ohroženým druhům domov i nadále, potřebuje ochranu a citlivé hospodaření.
Nejvhodnější variantou ochrany i pro financování péče o krajinu Soutoku, které zákon o ochraně přírody a krajiny nabízí, je vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO).

Co by vyhlášení CHKO znamenalo pro běžného občana?

Vyhlášení CHKO by neznamenalo omezení pro místního obyvatele či návštěvníka. Navrhovaná hranice vede mimo intravilány obcí, jejich rozvoj by tedy nebyl vyhlášením CHKO dotčen. CHKO nepřináší žádné omezení vstupu, rybolovu, sběru lesních plodů apod. oproti stávajícímu stavu. Určitá omezení v důsledku ochrany přírody jsou potřebná v lesním hospodaření, které by mělo být citlivější a více cílené na zachování cenných biotopů.
Změny hospodaření, které by vyhlášení CHKO přineslo, by znamenaly i zatraktivnění území pro návštěvníky, protože současné intenzivní hospodaření na velkých plochách obírá krajinu Soutoku o její jedinečné estetické hodnoty a druhové bohatství.

Jaký vliv by mělo vyhlášení CHKO pro rozvoj obcí?

Soutok je z většiny záplavové území, proto se na rozvoji obcí omezujícím způsobem neprojeví. Dojde naopak ke zviditelnění regionu, ocenění jeho kvalit, přírodních, kulturních a historických hodnot a v případě zájmu obcí a místních podnikatelů k možnému nárůstu turistického ruchu. Přítomnost zvláště chráněného území znamená i širší spektrum finančních příspěvků pro činnosti potřebné pro zachování přírodního a krajinného prostředí a také kompenzací za případná omezení.

Omezí vyhlášení CHKO pohyb v krajině?

Nikoli. Z titulu chráněné krajinné oblasti neplatí žádné omezování vstupu. Pokud bude vstup do lesa regulován z jiných důvodů (obora, povodně, národní přírodní rezervace), platí tato omezení již nyní. Jediné významnější omezení pohybu v oboře Soutok bylo vyhlášeno Městským úřadem Břeclav na žádost státního podniku Lesů ČR a ev. vyhlášení chráněné krajinné oblasti na toto nebude mít žádný vliv.

Lze v CHKO jezdit na kole či na koni?

Ano, rekreační využití je jedním z poslání CHKO.

Nedojde k omezení budování cyklistických tras?

Nedojde - rekreační využití, které neohrožuje ta nejcennější místa, je samozřejmé. Vždy se hledají optimální vedení tras, ale ochrana přírody se mnohdy sama i finančně podílí na přípravě projektů a budování turistické infrastruktury.

Kdo a jak bude hospodařit v lesích?

V lesích budou i nadále hospodařit jejich stávající vlastníci či nájemci. V případě Soutoku je většina lesních pozemků obhospodařována státním podnikem Lesy České republiky a toků státním podnikem Povodí Moravy.

Kolik % lesů v oblasti Soutoku je v nestátním vlastnictví?

V oblasti Soutoku jsou vyhlášeny dvě evropsky významné lokality (dále EVL), které pokrývají většinu území vhodného pro vyhlášení CHKO. V rámci EVL Soutok - Podluží je pouze 2,5 % rozlohy lesních hospodářských celků v nestátním vlastnictví, zbytek (97,5 %) tvoří státní lesy. V EVL Niva Dyje je podíl nestátního vlastnictví 10 %.

Jaká vzniknou omezení hospodaření?

Ve III. a IV. zóně prakticky žádná, i v I. a II. zóně CHKO lze hospodařit, byť k přírodě šetrnějším způsobem. Nebude například možné pokračovat ve vytváření rozsáhlých ploch stejnověkých monokultur, které by byly příčinou vymizení některých druhů. Podobně bude omezeno nebo vyloučeno použití některých intenzivních technologií, jako je například celoplošná příprava půdy pomocí půdních fréz.

Vlastníci zemědělských a lesních pozemků navíc získají nárok na dotace na podporu šetrných způsobů hospodaření, sečení luk, výsadbu původních dřevin a další opatření v souladu s plánem péče. Například louky se v současné době sečou v jednom termínu, především z ekonomických důvodů. V CHKO bude možno průběh prací s podporou v rámci dotačních programů rozložit tak, aby nedošlo k likvidaci celých populací hmyzu.

Jaký vliv má vyhlášení CHKO na lesní hospodářský plán?

Samotné vyhlášení CHKO nemá na lesní hospodářský plán (dále LHP) žádný vliv. LHP pro LHC se budou zpracovávat nadále se standardní dobou platnosti. Pouze na území CHKO bude orgánem ochrany přírody místo krajského úřadu AOPK ČR.

Jaký je vztah LHP a plánu péče o CHKO?

Pro každou CHKO se zpracovává plán péče, který má platnost zpravidla 10 let a je schvalován MŽP. Plán péče o CHKO stanovuje dlouhodobé cíle ochrany přírody, formuluje zásady využívání území a rámcová opatření prováděná orgány ochrany přírody. Plán péče o CHKO je závazný pouze pro AOPK ČR, není závazný pro fyzické ani právnické osoby, slouží jako podklad pro plánování péče, na opatření v něm obsažená je možno čerpat dotace z různých zdrojů. Plán péče se před schválením projednává s příslušnými obcemi a kraji a hospodáři, i širokou veřejností prostřednictvím zveřejnění na úředních deskách MŽP i obcí. Lesní hospodářské plány by měly zohledňovat zásady navržené v plánu péče o CHKO (zásady využívání území směřující ke zlepšení stavu krajiny CHKO a jejích přírodních hodnot).

Jak je to v CHKO v II. a III. zóně s kácením stromů v havarijním stavu? Např. po větším větru se polámou suché větve/nakloní se strom nad místní komunikací a ohrožuje zdraví občanů – může obec strom nechat hned pokácet?

V případech, kdy dřevina svým stavem bezprostředně ohrožuje život či zdraví osob nebo pokud hrozí škoda značného rozsahu (děje se tak zejména v důsledku živelných pohrom), není povolení orgánu ochrany přírody třeba (§ 8 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb.) – na tom fakt, zda se strom nachází či nenachází v CHKO, nehraje roli. V této situaci je možné dřevinu neprodleně pokácet a oznámit to orgánu ochrany přírody dodatečně, do 15 dnů od provedení kácení. Na ošetření významných a památných stromů lze na území CHKO požádat AOPK ČR o odborný posudek či příspěvek na zajištění odborné péče.

Budeme si moci v lese nadělat dřevo?

Ano, možnost samovýroby dříví závisí nadále pouze na souhlasu vlastníka lesa.

Budeme si moci v lese sbírat houby a lesní plody?

Ano, sběr lesních plodů pro vlastní spotřebu není vyhlášením CHKO omezen, stejně jako v houbařských rájích v CHKO Beskydy, v CHKO Jeseníky ad.

Jak to bude s myslivostí?

Vznik CHKO neznamená zrušení obory Soutok ani Obelisk, myslivosti se vyhlášení CHKO prakticky nedotýká.

A co rybaření?

Sportovní rybářství z titulu CHKO není nijak omezeno.

Jaká omezení se budou vztahovat na činnost rybářského spolku, který hospodaří na vodním toku v III. zóně? Existují omezení na složení rybí osádky? Případně nějaká další omezení ve vztahu k péči o břehy?

Rybářství se týká ustanovení d) § 26, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. zakazující povolovat nebo uskutečňovat v CHKO záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů. V případě rybářství se jedná např. o sivena amerického, jehož nasazování je podmíněno získáním výjimky z výše uvedeného zákazu. Případné další podmínky rybářského hospodaření či péče o vodní toky mohou být upraveny vyhlašovacím předpisem. Vně stejně jako na území CHKO platí stejná pravidla pro ochranu zvláště chráněných druhů – např. péče o břehové porosty či sečení rákosin atd. by měla probíhat mimo dobu hnízdění ptáků.

Existují nějaká omezení v činnosti kynologického klubu, který má svůj areál v III. zóně CHKO? Např. při pořádání mezinárodních soutěží ve výcviku apod.

Ze zákonných omezení, platných pro celé území CHKO (§ 26, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.) by se klubu mohly dotýkat body a) zákaz tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody (lze ošetřit vyhrazením požadovaného místa AOPK ČR), a c) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem AOPK ČR. Samotné soutěže ani akce pro veřejnost, nebo přístup na pozemky, nejsou v CHKO nijak omezeny oproti volné krajině.

Budeme moci kosit louky běžnou mechanizací?

Jistě. Důležité však bude například načasování termínu seče s ohledem na výskyt zvláště chráněných druhů, a rovněž postup seče (seč od středu louky k jejím okrajům) a ponechávání některých částí luk nepokosených (pro dokončení vývoje druhů či podpory jejich biotopu). Tak by tomu ostatně mělo být i mimo chráněná území.

Je možné do CHKO umísťovat včelíny?

Jistě, se souhlasem vlastníka pozemku. CHKO chov včel nijak neomezuje.

Lze v CHKO provádět chemický postřik proti komárům?

Použití biocidů, tedy i chemického postřiku proti komárům, je možné ve III. a IV. zóně CHKO. V I. a II. zóně CHKO je použití biocidů zakázáno, v případě veřejného zájmu na ochraně zdraví obyvatel lze z tohoto zákazu povolit výjimku. Takové výjimky byly povoleny například v CHKO Třeboňsko, v CHKO Litovelské Pomoraví či v CHKO Poodří.

Nedojde vyhlášením CHKO a s tím spojenými zákazy ke snížení návštěvnosti území?

Nikoli, naopak: v CHKO neplatí žádné speciální zákazy, které by omezovaly vstup do krajiny. Navíc v celé České republice jsou chráněná území atraktivními turistickými cíli.

Jak to bude s těžbou ropy a plynu?

Zákaz těžit nerosty platí v první zóně, z tohoto zákazu je však možné udělit výjimku, pokud nedojde k poškození přírodního prostředí. Při dodržení technologie jsou ropné a plynové vrty prostorově velmi omezené a výjimka udělena být může. Stalo se tak již třeba v sousední CHKO Pálava.

Neklesne vyhlášením CHKO cena pozemků?

Současná tržní cena pozemků je na úrovni 60-70 % ceny podle oceňovací vyhlášky. Pokud dojde k jejímu poklesu podle tzv. úředního hodnocení, je to výhodné z hlediska daně z převodu nemovitostí, daně dědické a daně darovací. U stavebních pozemků v obcích (které nejsou zahrnuty do CHKO), může naopak dojít k nárůstu jejich tržních cen, protože se stanou „dobrou adresou“ a vyhlášení CHKO spíše přiláká do regionu více návštěvníků.

Není vyhlášení CHKO v rozporu s ochranou kulturních památek a kulturní krajiny v Lednicko-valtickém areálu včetně zámeckého parku v Lednici?

Nikoli, oba ochranné režimy nemohou být v rozporu, protože základním cílem CHKO je ochrana kulturní krajiny, stejně jako je tomu v CHKO Český ráj, v CHKO Třeboňsko aj. AOPK ČR má již od roku 2011 uzavřenou dohodu o spolupráci s Národním památkovým ústavem (NPÚ), která mj. upravuje, že AOPK ČR a NPÚ postupují v územích se soustředěným přírodním a kulturním dědictvím po vzájemných konzultacích a společně.
Při obnově zámeckého parku v Lednici i jinde v komponovaných výsadbách proto jsou respektovány historické hodnoty a paměť krajiny, včetně parkových úprav s využitím exotických druhů dřevin.

Lze měnit či posouvat hranice CHKO?

Před vyhlášením CHKO je již v průběhu přípravy návrhu třeba zohlednit připomínky, které by neohrozily smysl chráněného území. V této souvislosti je třeba konstatovat, že hranice uvedené na těchto stránkách jsou již deset let starým návrhem CHKO Soutok. Od té doby poznání území a jeho hodnot významně pokročilo a je zjevné, že k úpravám tohoto letitého podkladu jistě dojde.
Po vyhlášení CHKO ke změnám hranice běžně nedochází, ale změny jsou podle zákona možné. Např. hranice CHKO Moravský kras se změnily po dohodě s místními obcemi k 1. 4. 2019.

Lze v rámci diskuse o hranicích CHKO otevřít otázku vymezení EVL v některých okrajových částech?

Ano, změnu vymezení EVL v některých okrajových částech je možné iniciovat, je však při ní třeba dodržet několik pravidel. Nové vymezení by mělo respektovat hranice územních celků, jako jsou např. hranice katastrálních území a parcel, případně jiných jednotek jako např. prostorové rozdělení lesa, či hranice biotopu. V případě zmenšování hranice EVL se na vyřazovaných plochách nesmí vyskytovat předměty ochrany EVL, ani pro ně vhodné biotopy. Změnou vymezení EVL by také neměla být narušena její celistvost. Návrh upravené hranice je dále třeba nechat odsouhlasit Evropské komisi. Teprve s jejím souhlasem je možné hranici EVL změnit.

Jak probíhá proces vyhlášení CHKO?

V současné době nebyl proces CHKO v oblasti Soutoku vůbec zahájen. Probíhají pouze informační setkání – předjednávání s obcemi, významnými hospodáři a správci apod. Pouze pokud z těchto jednání zazní jednoznačná podpora zřízení CHKO, může být vyhlašovací proces zahájen (podobně jako obce podporovaly vyhlášení všech posledních CHKO – Český les a Brdy, rozšíření CHKO Kokořínska o Máchův kraj, rozšíření a přehlášení CHKO Moravský kras).

Proces vyhlášení probíhá tak, že Ministerstvo životního prostředí zašle obcím a krajům, na jejichž území chystaná CHKO leží, záměr na vyhlášení CHKO. Vlastníkům nemovitostí je doručeno oznámení formou veřejné vyhlášky. Dotčené obce a kraje, stejně jako vlastníci nemovitostí, mohou uplatnit námitky k předloženému záměru. O došlých námitkách MŽP rozhodne ve správním řízení. CHKO po vypořádání všech námitek vyhlašuje Vláda České republiky nařízením.

Jaký je rozdíl mezi CHKO a maloplošnými zvláště chráněnými územími?

Maloplošná zvláště chráněná území jsou podle zákona území mimořádných nebo soustředěných přírodních hodnot (tj. rezervace) a rovněž útvary (tj. památky) národního nebo regionálního významu. Zpravidla mají ochranná pásma, která je chrání před rušivými vlivy z okolí. Výkon státní správy v nich zajišťuje místně příslušný orgán ochrany přírody – v případě národních přírodních památek a národních přírodních rezervací by to byla Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (dále AOPK ČR), v případě přírodních památek a přírodních rezervací pak Krajský úřad Jihomoravského kraje. Tato území nemají vlastní Správu, jsou spravována prostřednictvím stávajících organizačních útvarů výše uvedených úřadů.

Chráněná krajinná oblast (CHKO) je zákonem definována jako rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. CHKO tvoří čtyři zóny odstupňované ochrany. Ochranné pásmo CHKO nemá. Výkon státní správy by na celém území zajišťovala AOPK ČR, a to prostřednictvím nově vzniklého pracoviště AOPK ČR - Správy CHKO, se samostatným sídlem přímo v oblasti

Jaké činnosti bude nově vzniklá Správa CHKO vykonávat a k čemu se bude vyjadřovat?

AOPK ČR, správa CHKO bude vykonávat činnost odborné organizace ochrany přírody v souladu s ustanoveními zákona o ochraně přírody a krajiny (zákon č.114/92 Sb.) a dále vykonávat činnost speciální státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny.

AOPK ČR bude jediným orgánem k vyjadřování. Správní řízení, vydávání stanovisek apod. budou probíhat obdobně jako na jiných úřadech, a to ve standardních lhůtách.
Správa v rámci úřadování bude například usměrňovat lesní a zemědělské hospodaření (především v nejcennějších lokalitách a rezervacích), vyjadřovat se k umísťování a charakteru staveb a k dalším aktivitám (rekreace, turismus), aby nedocházelo k poškozování či zhoršování přírodního prostředí.

Správa bude rovněž plnit funkci odborné organizace v této oblasti. S tím je spojena celá řada dalších činností, jako například odborná podpora veřejné správy (úřady samospráv, jiné státní úřady), administrace krajinotvorných programů a vybraných fondů Evropského společenství, správa státního majetku ve zvláště chráněných územích, posuzování krajinného rázu, krajinářské studie, monitoring rostlinných a živočišných druhů, monitoring a mapování biotopů, druhová ochrana, posuzování a ochrana dřevin. Bude podporovat aktivity, které povedou k rozvoji regionu, přičemž nepoškodí zdejší životní prostředí (například prostřednictvím Programu péče o krajinu).

Nebylo by vhodnější vyhlásit národní park místo CHKO?

Národní park není pro oblast Soutoku vhodnou kategorií ochrany území. Dlouhodobým cílem ochrany národních parků je zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamice na převažující ploše území. V oblasti Soutoku je třeba naopak na většině plochy hospodařit - obnovit a udržet tradiční formy hospodaření, na jejichž provádění je vázána existence cenných ekosystémů a biotopů ohrožených druhů.