Náklady na provoz CHKO extrémně narostou!
Místní pracoviště AOPK ČR, Správa CHKO Soutok by mělo být umístěno v Lanžhotě a jeho zřízení a provoz budou financovány ze státního rozpočtu. Podstatnou částí těchto výdajů jsou mzdové prostředky pro odhadovaných 10 zaměstnanců, nájemné za kancelářské prostory v obecní budově v Lanžhotě a z provozních nákladů zejména cestovné. Pozitivní z hlediska nákladů je naopak to, že dosavadní agendy vykonávané na území Soutoku z Brna budou mít na starosti zaměstnanci sídlící v Lanžhotě. Podstatným nákladem (vyšším, než provozní náklady budoucí CHKO) v péči o území je náhrada újmy za ztížené hospodaření LČR, která je vyplácena již nyní a se vznikem CHKO Soutok se nezmění. Dalším významným nákladem jsou aktivní opatření ve prospěch šetrného hospodaření, jako jsou kosení luk nebo obnova a údržba vodních ploch apod. I tyto náklady (řádově) překračují provozní náklady správy CHKO. Doufejme, že projektů ve prospěch přírody se podaří uskutečnit po vyhlášení CHKO Soutok více, než tomu bylo dosud.
Vyhlášením CHKO se stane správcem území AOPK ČR namísto Města Lanžhot!
Vyhlášením CHKO se nemění žádná kompetence v samostatné působnosti obce, tedy samospráva Města Lanžhot bude standardně zajišťovat vše stejně jako doposud, toto si lze snadno ověřit u kterékoliv ze stovek měst a obcí ležících na území některé z CHKO v České republice.
Vyhlášením CHKO dokonce nepřechází ani žádná kompetence Města Lanžhot v oblasti, ve které je pověřeno výkonem státní správy. Nadále tedy bude i v CHKO rozhodovat např. o kácení dřevin rostoucích mimo les.
Vyhlášením CHKO zruší stát pověření výkonem státní správy v oblasti ochrany přírody na území CHKO pro Jihomoravský krajský úřad a částečně pro městské úřady ORP Břeclav a Hodonín a bude výkon státní správy vykonávat sám, prostřednictvím své organizační složky – AOPK ČR.
Na kompetencích Města Lanžhot se tedy nic nemění. Naopak Město bude účastníkem přípravy plánu péče o CHKO Soutok. Bude vítáno, pokud tato účast bude aktivní, protože např. v procesu přípravy posledních dvou lesních hospodářských plánů (tedy během posledních dvou desetiletí) nebyla nezaznamenána žádná snaha Města Lanžhot se do přípravy aktivněji zapojit. Případná CHKO Soutok a zpracovávání plánu péče o ni tak může být příležitostí pro změnu a aktivní zapojení samosprávy do podílení se na dalším vývoji území.
AOPK ČR slibuje každé navštívené obci vybudování návštěvnického střediska a neřeší financování jeho provozu!
Pro každou chráněnou krajinnou oblast je možné zřídit jedno návštěvnické středisko, tzv. Dům přírody. Aby Dům přírody vznikl, musí jednak být splněny podmínky dané programem Dům přírody, jednak musí existovat investor a provozovatel, který je schopen provoz Domu přírody garantovat. Pokud v rámci předjednávání projevilo vedení obce zájem o zřízení návštěvnického střediska, byly poskytnuty bližší informace o podmínkách vč. výše provozního příspěvku, který obvykle činí kolem ¼ provozních nákladů. Zbytek musí provozovatel obstarat z výnosů návštěvnického centra, poskytování služeb v rámci destinačního managementu, prodeje regionálních výrobků a občerstvení apod.
O zřízení návštěvnického centra projevily zájem dvě města – Lanžhot a Břeclav. Aktivnější a lépe připravený záměr má v současné době město Břeclav. V Lanžhotě je jednoznačně splněna první podmínka – Lanžhot by mohl být výborným východiskem pro návštěvu Soutoku. Současně je zde ale otázka, je-li v možnostech Města Lanžhot Dům přírody provozovat a provoz dofinancovávat.
Další (méně nákladná) opatření ale mohou být budována na více místech. Proto se již teď projednávají se všemi obcemi i dalšími partnery náměty na vybudování návštěvnické infrastruktury – od drobných prvků po usměrnění individuální dopravy a informační střediska v Mikulčicích nebo Lednici. Podstatné je opět to, aby pro realizaci a opatření byl partner se skutečným zájmem nejen o vybudování, ale i následný provoz a údržbu.
Na vybudování i provoz zařízení je poskytován příspěvek, který zdaleka nepokryje všechny náklady. Není to ani cílem Programu. Domy přírody a informační střediska vznikají jen tam, kde je o ně dostatečný zájem.
V blízkém okolí byly v letošním roce otevřeny tři Domy přírody, doporučujeme je navštívit:
- Dům přírody Hodonínské Dúbravy – investorem a provozovatelem je Město Hodonín
- Dům přírody Pálavy – investorem a provozovatelem je Regionální muzeum v Mikulově
- Dům přírody Bílých Karpat – investorem a provozovatelem je ZO ČSOP Bílé Karpaty
Na území Jihomoravského kraje byl jako první zřízen Dům přírody Moravského krasu.
Zřízení CHKO Soutok je prvním krokem, v plánu je přejít na NP!
Takový plán by nedával smysl. Chráněná krajinná oblast je pro Soutok jedinou možnou kategorií velkoplošné územní ochrany, protože pro udržení kvalit území je nezbytné pokračování lidské činnosti, která po celá staletí území silně ovlivňovala. Chráněné krajinné oblasti jsou kategorií zvláštní územní ochrany, kde je předmětem ochrany kulturní krajina.
Zatímco v CHKO jsou hospodaření a aktivní zásahy nezbytností, na území národních parků převažují území ponechaná přírodním procesům bez lidských zásahů. Na území CHKO Soutok jsou navrhována jen necelá 3,8 % bezzásahových území.
Původní záměr vyhlášení národního parku, který se objevil v programech některých politických stran, byl zřejmě reakcí na návrh zřízení národního parku ze strany obcí Podluží, který v roce 2008 předali ministerstvu starostky a starostové Lanžhota, Moravské Nové Vsi, Mikulčic, Kostic, Tvrdonic a Týnce. Nicméně státní ochrana přírody nikdy nenavrhovala jinou kategorii než CHKO a i v odborné obci je široká shoda, že chráněná krajinná oblast je pro území Soutoku jediným možným řešením.
Nesmyslně se rychle budují nové NP a CHKO a ty stávající jsou na pokraji krachu, nebo mrtvé!
O CHKO Soutok se vážně uvažuje déle než 50 let. Zejména zkušenosti z poslední doby dokazují, že velkoplošná ochrana je pro území nejen užitečná, ale i nezbytná, pokud nemají dále degradovat jeho mimořádné hodnoty. Samotnému vyhlašovacímu procesu byla nad rámec zákona předřazena mnohaměsíční předjednávací fáze a zpracování získaných námětů a vypořádávání námitek je věnováno mnoho času.
Pokud někdo tvrdí, že „stávající CHKO jsou na pokraji krachu nebo mrtvé”, není úplně zřejmé, co tím vlastně myslí. Každopádně chráněná krajinná oblast je tím „živější”, čím je lepší spolupráce mezi státní ochranou přírody a místními hospodáři. Výhodou je, že správy CHKO jsou zřizovány tam, kde mají kontakt s obyvateli bezprostřední. Je to jedním z důvodů, proč přehlášení CHKO Moravský kras po padesáti letech její existence v roce 2019 proběhlo v konstruktivním a přátelském duchu mnohem rychleji než vyhlašování CHKO Soutok a bez poplašných zpráv. Ani jedna obec nestála o zmenšení CHKO o zastavěné části obcí a naopak se CHKO zvětšila z 92 na 96,8 km2 zařazením dalších cenných míst.
AOPK ČR chce pod svá křídla naše lesy, které modelují a ochraňují naši místní léty ostřílení lesníci, a kde to ještě funguje a hospodaří se ziskem!
Správa chráněné krajinné oblasti není na rozdíl od správy národního parku správcem území, který by hospodařil v lesích ve vlastnictví státu. Po zřízení CHKO ve státních lesích nadále hospodaří státní podniky (Lesy ČR s. p., nebo Vojenské lesy s. p.).
Není zřejmé, na čem je postaveno tvrzení, že se na území Soutoku hospodaří se ziskem. Realita je dlouhodobě odlišná, přičemž na ztrátách se nemalou měrou podílí po léta preferovaná myslivost. Na rozdíl od myslivosti jsou zvýšené náklady za ztížené hospodaření z důvodů ochrany přírody lesnímu závodu nahrazovány. Pokud bude lesní hospodářský plán i v budoucnu koncipován tak, že nedojde k poklesu celkové výše těžeb (tedy, že v mýtních porostech bude vytěžen přibližně stejný objem, nicméně bez holých sečí, který bude doplněn o objem vlákninového dříví z prosvětlených porostů), nelze hovořit v případě aktivně obhospodařovaných lesů o ztrátovém lesním hospodaření, ba naopak v takovém případě mohou poklesnout náklady na zalesňování a výchovu mladých porostů. Cíleným hospodařením se soustředěním na hodnotový přírůst dubů, či optimalizací přírůstu při zvýšeném podílu biologické automatizace, lze současnou ekonomiku podniku posílit.