Dosavadní nedostatečná ochrana území

Na Soutoku byl s ohledem na jeho unikátnost vyhlášený nadprůměrný počet různých mezinárodních typů ochrany (blíže viz Mezinárodní význam). Jedním z nejdůležitějších bylo vyhlášení tří lokalit v rámci celoevropské sítě Natura 2000 – evropsky významná lokalita (EVL) Soutok-Podluží, EVL Niva Dyje a ptačí oblast Soutok-Tvrdonicko. Typy mezinárodní ochrany však pouze potvrzují unikátnost a význam dochovaného přírodního a kulturního dědictví a vyjadřují závazek České republiky toto dědictví chránit. Praktická ochrana území se musí zajistit prostřednictvím národní legislativy.
První přírodní rezervace byly na Soutoku vyhlášeny už v roce 1949 – současné národní přírodní rezervace (NPR) Ranšpurk a NPR Cahnov-Soutok. Obě dodnes chrání fragmenty starého samovolně se vyvíjejícího lužního lesa. Později byly vyhlášeny další tři přírodní rezervace (PR). Podobně v oblasti Nivy Dyje bylo v průběhu historie vyhlášeno pět maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ). Celkově těchto deset MZCHÚ pokrývá plochu 259 ha. V rámci celé oblasti, která vyžaduje ochranu (rozloha obou EVL celkem činí 12 963 ha), se však jedná o pouhá 2 % plochy. Tato výměra zvláštní územní ochrany je tedy zcela nedostatečná.

Chráněná krajinná oblast – nejvhodnější způsob ochrany Soutoku

Z možností zvláštní územní ochrany, které zákon o ochraně přírody a krajiny nabízí, je nejvhodnější variantou vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO), a to mimo jiné z těchto důvodů:

• území svým rozsahem, soustředěnými přírodními hodnotami v kulturní krajině a dalšími charakteristikami přesně odpovídá zákonné definici CHKO
• institut zonace CHKO umožňuje stanovit odstupňovanou intenzitu ochrany jednotlivých částí území, a také zacílit a optimalizovat péči
• správu celého území by vykonával jediný orgán ochrany přírody – to vede k zajištění odborné péče o celé území, koncepčně jednotnému výkonu státní správy a jasnému vymezení kompetencí v území
• v neposlední řadě je oblast Soutoku oproti existujícím CHKO unikátní tím, že nezahrnuje intravilány obcí a leží v ní nejnižší podíl dopravní infrastruktury, navíc je zde velmi vysoký podíl lesů ve státním vlastnictví (v EVL Soutok-Podluží 97%, v EVL Niva Dyje 90%).

Historie snahy o vyhlášení CHKO

Snaha o vyhlášení CHKO trvá od roku 1972. Původním záměrem bylo rozšířit již existující CHKO Pálava, k tomu nedošlo zejména kvůli nesouhlasu některých místních samospráv. Na počátku 90. let bylo pod záštitou WWF (Světový fond na ochranu přírody) plánováno vyhlášení trilaterálního národního parku, jež však také nakonec nebylo uskutečněno. Nový impulz pro vyhlášení CHKO přišel s vytvořením soustavy Natura 2000 a vyhlášením dvou rozsáhlých EVL a ptačí oblasti v roce 2005. V nařízení vlády č. 132/2005 Sb. se pro zajištění ochrany obou EVL předpokládalo budoucí vyhlášení CHKO. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) pověřilo v roce 2008 Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) vypracováním návrhu CHKO včetně sítě MZCHÚ. Některými subjekty odmítajícími CHKO byla v regionu započata negativní kampaň založená mnohdy na zavádějících až mylných informacích o dopadu vzniku CHKO na život místních obyvatel a prosperitu regionu. V rámci předjednávání se státní ochraně přírody sice podařilo dezinformace vyvrátit a problematiku vysvětlit, ale negativní postoj k vyhlášení CHKO v regionu přetrvával a nepodařilo se změnit zásadní nesouhlas Lesů ČR, s. p. (rozhodující hospodařící subjekt) ani Ministerstva zemědělství. Výsledkem bylo zastavení přípravy CHKO ještě před zahájením vlastního vyhlašovacího procesu.

Alternativa v podobě soustavy MZCHÚ

Alternativou, která by alespoň částečně nahradila CHKO, by byla rozsáhlá soustava MZCHÚ. V novém nařízení vlády č. 318/2013 Sb. tak byla forma ochrany obou EVL změněna z CHKO na částečnou ochranu formou NPR, NPP, PR a PP. Vzhledem k neúspěšné snaze o vyhlášení CHKO po roce 2008 v roce 2012 MŽP pověřilo AOPK ČR zpracováním této varianty (stručné představení jednotlivých MZCHÚ). V následujících letech proběhlo několik jednání mezi MŽP, AOPK ČR, Lesy České republiky, s. p. (LČR) a Krajským úřadem Jihomoravského kraje. Z pověření MŽP AOPK ČR návrhy dále rozpracovala a v říjnu 2019 byl MŽP oznámen záměr na vyhlášení NPR Lanžhotské pralesy a posléze v březnu 2020 pak záměr na vyhlášení NPP Soutok. Procesy vyhlášení zatím nebyly ukončeny. Prodleva ve vyhlášení NPR Lanžhotské pralesy a NPP Soutok je mimo jiné způsobena podáním rozkladů proti rozhodnutím Ministerstva životního prostředí k záměrům na vyhlášení, které podaly Lesy České republiky s. p., a Město Lanžhot. V současné době MŽP první z rozkladů zamítlo.
Soustava MZCHÚ, byť relativně rozsáhlá a z hlediska kategorií MZCHÚ optimalizovaná, není oproti variantě CHKO optimálním řešením pro ochranu natolik rozsáhlého území. V případě, že by byla CHKO vyhlášena, i nadále s většinou MZCHÚ z návrhu soustavy počítá.

A není možností smluvní ochrana?

Jako další možnost zajištění Soutoku se nabízí uzavření smluvní ochrany podle § 39 zákona o ochraně přírody a krajiny. Smluvní ochrana je však pro oblast Soutoku velmi problematická. Není vhodná pro velká území s mnoha vlastníky – většina území Soutoku sice je majetkem České republiky, ale jsou přítomny i parcely v soukromém vlastnictví. Nedojde-li k dohodě o uzavření smlouvy s některým z vlastníků (nebo s některým z dotčených orgánů ochrany přírody), nelze smlouvu uzavřít. Institut smluvní ochrany však hlavně nedokáže zajistit ochranu území vůči třetím osobám. Podstatná je rovněž absence plánu péče, který je nezbytným podkladem orgánu ochrany přírody pro jiné druhy plánovacích dokumentací. S vymáháním smluvních podmínek nejsou v České republice zatím zkušenosti, nemožnost vydávání souhlasů a povolování výjimek poskytuje malou flexibilitu v rozsáhlých a bohatě strukturovaných územích. V neposlední řadě by se při uzavření smluvní ochrany stal orgánem ochrany přírody Krajský úřad Jihomoravského kraje, na který by stát takto přenesl povinnost zajistit ochranu lokality a péči o ni. Přitom s ohledem na mezinárodní význam území by měl ochranu zajistit stát.
Smluvní ochrana se s ohledem na výše uvedená negativa nejeví jako vhodné řešení. Pokud by byla ochrana Soutoku zajištěna jen formou soustavy MZCHÚ, byla by odborná i koncepční správa území obtížná, protože starost o území by byla rozdělena mezi několik orgánů ochrany přírody. Varianta CHKO takovými nedostatky netrpí.

Aktuální snahy o zajištění velkoplošné ochrany Soutoku

Programové prohlášení Vlády ČR z ledna 2022 obsahuje záměr ochranu Soutoku zajistit vyhlášením národního parku. Po zhodnocení možných variant ochrany a s ohledem na hrozbu zhoršování stavu předmětů ochrany obou EVL v oblasti Soutoku rozhodlo v červnu 2022 vedení MŽP, že nejvhodnější bude znovu usilovat o vyhlášení CHKO. MŽP následně pověřilo AOPK ČR, aby zpracovala aktuální podklady pro záměr na vyhlášení CHKO.
Aktuální návrh vymezení CHKO Soutok byl AOPK ČR připraven tak, aby co nejvíce respektoval již známé připomínky obcí a partnerů v regionu:

Možnost podrobného prohlížení návrhu CHKO a její zonace nabízí interaktivní mapová aplikace ZDE.

Byly také navrženy bližší ochranné podmínky, které uvádějí činnosti a zásahy, které je možno provádět jen se souhlasem orgánu ochrany přírody (v souladu s ustanovením § 25 odst. 3 a § 44 odst. 3 zákona). Náhled (verze 1.) bližších ochranných podmínek v plném znění ZDE.

Aktuálně MŽP pověřilo AOPK ČR do pololetí roku 2023 předjednáním návrhu se samosprávou a dalšími partnery v regionu, viz aktualita.

Podle připomínek ze strany samosprávy, hospodářů a dalších partnerů uplatněných v rámci předjednávání návrhu CHKO Soutok je upravován návrh vedení hranic CHKO, návrh zonace i návrh bližších ochranných podmínek viz aktualita. Znění (verze 2.) navrhovaných bližších ochranných podmínek po úpravách z první fáze předjednávání je ZDE. Zároveň AOPK ČR sbírá podněty pro nastavení plánu péče o CHKO.

Ke konci června 2023 proběhla příslušná jednání se všemi obcemi, s některými opakovaně a to včetně veřejných projednávání. Dále proběhla jednání se zástupci aktuálně známých hlavních hospodařících subjektů a se zástupci zájmových organizací a spolků i jednotlivci, kteří o jednání projevily zájem. Celkem proběhlo 266 jednání.

Na základě připomínek od obcí, hospodářů, spolků a dalších partnerů byly upraveny hranice navrhované CHKO, zonace (viz mapy níže) a bližší ochranné podmínky (aktuální znění zde - verze 3.). Takto upravený návrh CHKO Soutok jsme předali Ministerstvu životního prostředí, které plánuje do dvou měsíců záměr vyhlášení začít oficiálně projednávat. V rámci tohoto projednávání bude možné uplatnit k záměru námitky.

Odpovědi na časté otázky a uvedení na pravou míru různých zavádějících informací týkajících se CHKO jsou k nalezení v sekci časté dotazy.