Soutok Moravy a Dyje

Ochrana Soutoku

JAK SOUTOK CHRÁNIT

Dosavadní nedostatečná ochrana území

Na Soutoku byl s ohledem na jeho unikátnost vyhlášený nadprůměrný počet různých mezinárodních typů ochrany (blíže viz Mezinárodní význam). Jedním z nejdůležitějších bylo vyhlášení tří lokalit v rámci celoevropské sítě Natura 2000 – evropsky významná lokalita (EVL) Soutok-Podluží, EVL Niva Dyje a ptačí oblast Soutok-Tvrdonicko. Typy mezinárodní ochrany však pouze potvrzují unikátnost a význam dochovaného přírodního a kulturního dědictví a vyjdřují závazek České republiky toto dědictví chránit. Praktickou ochranu území musíme zajistit prostřednictvím národní legislativy.

První přírodní rezervace byly na Soutoku vyhlášeny už v roce 1949 – současné národní přírodní rezervace (NPR) Ranšpurk a NPR Cahnov-Soutok. Obě dodnes chrání fragmenty starého lužního lesa. Později byly vyhlášeny další tři přírodní rezervace (PR). Podobně v oblasti Nivy Dyje bylo v průběhu historie vyhlášeno pět maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ). Celkově těchto deset MZCHÚ pokrývá plochu 259 ha. V rámci celé oblasti, která vyžaduje ochranu (rozloha obou EVL celkem činí 12 963 ha), se však jedná o pouhá 2 % plochy, která je navíc výrazně fragmentovaná. Tato výměra zvláštní územní ochrany je tedy zcela nedostatečná.

Chráněná krajinná oblast – nejvhodnější způsob ochrany Soutoku

Z možností zvláštní územní ochrany, které zákon o ochraně přírody a krajiny nabízí, je nejvhodnější variantou vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO), a to mimo jiné z těchto důvodů:

Snaha o vyhlášení CHKO a její neúspěch

Snaha o vyhlášení CHKO trvá od roku 1972. Původním záměrem bylo rozšířit již existující CHKO Pálava, k tomu nedošlo zejména kvůli nesouhlasu některých místních samospráv. Na počátku 90. let bylo pod záštitou WWF (Světový fond na ochranu přírody) plánováno vyhlášení trilaterálního národního parku, jež však také nakonec nebylo uskutečněno. Nový impulz pro vyhlášení CHKO přišel s vytvořením soustavy Natura 2000 a vyhlášením dvou rozsáhlých EVL a ptačí oblasti v roce 2005. Pro zajištění ochrany obou EVL bylo nařízením vlády č. 132/2005 Sb. uloženo vyhlášení CHKO. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) pověřilo v roce 2008 Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) vypracováním návrhu CHKO včetně sítě MZCHÚ. Některými subjekty odmítajícími CHKO byla v regionu započata negativní kampaň založená mnohdy na zavádějících až mylných informacích o dopadu vzniku CHKO na život místních obyvatel a prosperitu regionu. V rámci předjednávání se státní ochraně přírody sice podařilo dezinformace vyvrátit a problematiku vysvětlit, ale negativní postoj k vyhlášení CHKO v regionu přetrvával a nepodařilo se změnit zásadní nesouhlas Lesů ČR, s. p. (rozhodující hospodařící subjekt) ani Ministerstva zemědělství. Výsledkem bylo zastavení přípravy CHKO ještě před zahájením vlastního vyhlašovacího procesu.

Alternativa v podobě soustavy MZCHÚ

Nezbytnost zajištění adekvátní ochrany Soutoku však trvá. Alternativou, která by alespoň částečně nahradila CHKO, je soustava MZCHÚ. V novém nařízení vlády č. 318/2013 Sb. tak byla forma ochrany obou EVL změněna z CHKO na částečnou ochranu formou NPR, NPP, PR a PP. V roce 2012 MŽP pověřilo AOPK ČR zpracováním této varianty (stručné představení jednotlivých MZCHÚ. V následujících letech proběhlo několik jednání mezi MŽP, AOPK ČR, Lesy České republiky a Krajským úřadem Jihomoravského kraje. Lesy České republiky vytvořily oponentní návrh soustavy MZCHÚ. AOPK ČR ho však z hlediska zajištění ochrany předmětů ochrany EVL i dalších ohrožených druhů vyhodnotila jako nedostatečný a doporučila MŽP se nadále držet původního návrhu AOPK ČR – přestože ani ten není oproti variantě CHKO optimálním řešením pro ochranu natolik rozsáhlého území.

Návrh vymezení chráněné krajinné oblasti
Návrh vymezení soustavy maloplošných zvláště chráněných území

A není možností smluvní ochrana?

Jako další možnost zajištění Soutoku se nabízí uzavření smluvní ochrany podle § 39 zákona o ochraně přírody a krajiny. Smluvní ochrana je však pro oblast Soutoku velmi problematická. Není vhodná pro velká území s mnoha vlastníky – většina území Soutoku sice je majetkem České republiky, ale jsou přítomny i parcely v soukromém vlastnictví. Nedojde-li k dohodě o uzavření smlouvy s některým z vlastníků (nebo s některým z dotčených orgánů ochrany přírody), nelze smlouvu uzavřít. Institut smluvní ochrany také nedokáže zajistit ochranu území vůči třetím osobám, nedokáže zajistit nejhodnotnější území vyžadující samovolný vývoj, podstatná je rovněž absence plánu péče, který je nezbytným podkladem orgánu ochrany přírody pro jiné druhy plánovacích dokumentací. S vymáháním smluvních podmínek nejsou v České republice zatím zkušenosti, nemožnost souhlasů a výjimek poskytuje malou flexibilitu v rozsáhlých a bohatě strukturovaných územích. V neposlední řadě by se při uzavření smluvní ochrany stal orgánem ochrany přírody Krajský úřad Jihomoravského kraje, na který by stát takto přenesl péči a ochranu lokality, kterou by měl ale s ohledem na její mezinárodní význam zajistit stát prostřednictvím rezortní organizace MŽP AOPK ČR, která pečuje o nejcennější lokality v České republice.

Jakým způsobem se podaří Soutok ochránit?

Smluvní ochrana se s ohledem na výše uvedená negativa nejeví jako vhodné řešení. AOPK ČR zatím vypracovala v letech 2018 a 2019 záměry na vyhlášení dvou největších MZCHÚ, která by v EVL Soutok-Podluží mohla alespoň částečně zajistit ochranu jádrovým oblastem území – NPR Lanžhotské pralesy a NPP Soutok. Podklady k vyhlášení dalších 5 NPR nebo NPP by AOPK ČR měla připravit pro území EVL Niva Dyje. Ostatních 13 území v nenárodních kategoriích (PR a PP) je pak v gesci Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Pokud bude ochrana Soutoku zajištěna tímto způsobem, bude odborná i koncepční správa území obtížná, protože starost o území bude rozdělena mezi několik orgánů ochrany přírody. Jde navíc o řešení neekonomické (vysoké náklady na zaměření, vytyčení a označení hranic jednotlivých MZCHÚ, rozsáhlý objem výkonu státní správy). V neposlední řadě je kombinace ochrany území soustavou mnoha MZCHÚ pro veřejnost matoucí. Varianta CHKO tyto i mnohé další nedostatky postrádá. Odpovědi na časté otázky a vysvětlení různých dezinformací týkajících se CHKO jsou k nalezení v sekci Časté dotazy.