Soutok Moravy a Dyje

Druhové bohatství

OBYVATELÉ STARÝCH STROMÚ

Staré stromy s mohutným kmenem a rozložitou korunou byly odpradávna vnímány a uctívány jako důležitá součást krajiny. Starý strom je domovem stovek druhů různých bezobratlých v počtu desítek či spíše stovek tisíc jedinců. Strom poskytuje nepřeberné množství různých typů prostředí – živé dřevo, mrtvé dřevo, pahýly větví, zrcátka (místa na kmeni bez kůry), dutiny apod. Každý typ prostředí využívají jiné druhy hmyzu. Jen výčet všech brouků vázaných na dřevo starých stromů a vyskytujících se v rámci ČR pouze na Soutoku by zabral mnoho stran textu beze zbytku vyplněného nic neříkajícími názvy. Za zmínku ale stojí alespoň ti nejzajímavější.

Nenápadný život v dutinách

Dutiny listnatých stromů obývá specifické společenstvo brouků, kteří z naší krajiny rychle mizí spolu s odstraňováním „rizikových“ dřevin ve městech a parcích a s houstnutím našich lesů. Mezi chráněné druhy patří náš největší zlatohlávek, z. skvostný, který skutečně dělá čest svému jménu a také jeho příbuzní páchník hnědý a zdobenec proměnlivý. Predátorem larev velkých zlatohlávků je rovněž chráněný kovařík rezavý. Mezi kovaříkovitými brouky je celá plejáda druhů vázaných na dutiny stromů a Soutok pro ně představuje nejvýznamnější lokalitu v ČR.

Zuzana RůžičkováZlatohlávek skvostný
Blanka MikátováPáchník hnědý

Hmyzí velikáni

Bohatá je i fauna tesaříků. Nejtypičtějším zástupcem této skupiny je na Soutoku tesařík obrovský. Ačkoliv se s dospělými brouky můžete v přírodě potkat po relativně krátkou dobu, důkazy o jeho přítomnosti jde najít na mohutných a osluněných dubech celoročně. Jde o charakteristické výletové otvory, jimiž se ze dřeva dostává na svět dospělý brouk (velké oválné „díry“ na kmenech dubů) a na místech, kde se již odchlípla kůra, můžeme pozorovat velké chodby, které na rozhraní živého a mrtvého dřeva vyžírají jeho larvy.

Petr SlavíkTesařík obrovský
Eva KnižátkováRoháč obecný

Tím úplně největším evropským broukem je roháč obecný. Především samci s mohutnými kusadly, sloužícími k soubojům o samičky, dosahují úctyhodných rozměrů. Tento kdysi hojný brouk z mnoha svých lokalit v teplejších částech Čech i Moravy vymizel. Dnes se s ním častěji setkáme spíš v parcích, kde nacházejí přesně to, co jim vyhovuje – staré stromy a dostatek slunce. Larvy roháčů se živí trouchnivějícím dřevem a jejich vývoj i v důsledku nepříliš výživné stravy trvá někdy až 8 let.

Od paty kmene po vrcholky korun

Soliterní staré stromy na Soutoku obývá i jeden z nejvzácnějších mravenců Evropy – mravenec lužní. V této oblasti jde o poměrně hojný druh mravence, který si staví hnízda v dutinách starých stromů (zejména dubů). V jeho koloniích žije i mimořádná pavoučí rarita - mikárie pospolitá. Ta využívá „špatné pověsti“ mravenců lužních coby velmi útočných a bolestivě štípajících ochránců svých stromů. Pavouk téměř dokonale napodobuje tvar těla i zbarvení mravenců. Ovšem i agresivní mravenci mají své nepřátele – dvě vzácné kutilky (samotářské vosičky) rodu Tracheliodes loví mravence lužní jako potravu pro své larvy.

Jan MiklínJeden z nejhezčích solitérních dubů, který už dnes nestojí

V podmínkách entomologicky dobře prozkoumané střední Evropy se událostí jen málo vídanou stal objev vědě dosud neznámého brouka přímo ze Soutoku v roce 2018. Dostal jméno kožojed moravský a je pravděpodobně vázaný na staré mohutné duby (jeho nejbližší příbuzní žijí v chodbách jiných druhů hmyzu, vyhlodaných ve dřevě starých stromů).

Obyvatelstvo starých stromů se samozřejmě neomezuje jen na zástupce hmyzí fauny, staré stromy jsou neméně důležité i pro obratlovce. Pro Soutok je charakteristická bohatá fauna ptáků, hnízdících v dutinách stromů – za zmínku stojí početné populace strakapouda prostředního, datla černého, žluny šedé nebo lejska bělokrkého. Dutiny také poskytují útočiště také mnoha zdejším druhům netopýrů.

Typickou siluetu luk s mohutnými duby dotvářejí na Soutoku i obrovská hnízda čápů bílých, kteří zde jako na jednom z mála míst v ČR hnízdí ještě tradičním způsobem (drtivá většina populace už obývá komíny, podložky a další příhodná místa v intravilánech obcí a měst).

Jan MiklínSilueta čápa bílého na hnízdě

Mohutné stromy v porostech využívá k hnízdění příbuzný čáp černý a také řada druhů dravců, včetně orla mořského, nebo obou druhů luňáků (l. červený i l. hnědý); orel královský naopak častěji zahnízdí v porostní stěně, břehovém porostu nebo na solitéru.