Dnešní lesní hospodaření „podle not AOPK ČR“ vrátilo lesnické hospodaření o 50 let zpátky!
Vrátit lesnické hospodaření o 50 let zpátky by si sotva kdo přál – nejen z ochránců přírody, ale i z lesníků. Například podle tehdy platného lesního zákona (č. 96/1977 Sb.) byla velikost holé seče v lužním lese 5 hektarů… 70. a 80. léta 20. století byla obdobím největší intenzity lesního hospodaření, spojené s nasazením nejtěžších dozerů, klučením pařezů a jejich pohřbíváním do podloží pasek, což představovalo brutální zásah jak do vlastností půdy, tak i pro biologickou rozmanitost. Ve stejném období navíc vrcholily tzv. „vodohospodářské úpravy jižní Moravy“, spojené s regulacemi řek Moravy a Dyje a s následnou výstavbou Novomlýnských nádrží, při nichž nejenže zmizelo 1000 hektarů lužního lesa, ale s jejichž následky v podobě poklesu hladiny podzemní vody a vysychání luhu se potýkáme dodnes.
Základním rámcem hospodaření v lesích je lesní hospodářský plán (LHP), zpracovávaný na 10 let (současný je platný pro období 2020–2029). Ten schvaluje Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí jako orgán státní správy lesa. Je pravdou, že aktuálně platné LHP musel státní podnik Lesy ČR přepracovat poté, co je Krajský úřad JMK nejdříve neschválil. Stalo se tak na základě nesouhlasného stanoviska orgánů ochrany přírody, tedy jak Krajského úřadu Jihomoravského kraje, tak i AOPK ČR. Jedním z hlavních důvodů byl nesouhlas s velkými holosečemi. Poté, co státní podnik Lesy ČR plány přepracoval a holoseč omezil velikostí 1 ha, Krajský úřad JMK tento LHP schválil.
AOPK ČR nařídila ponechat jasany po větrné smršti 2021 nezpracované!
AOPK ČR není v území orgánem ochrany přírody. Po větrné smršti, způsobené supercelárními bouřemi ve dnech 4. 6. 2022 (polesí Soutok) a 13. 6. 2022 (polesí Tvrdonice), tedy nikoli 2021 (tehdejší tornádo se naopak zdejším lesům z podstatné části vyhnulo), vydal stanovisko věcně a místně příslušný orgán ochrany přírody, tedy Krajský úřad Jihomoravského kraje.
Krajský úřad Jihomoravského kraje tak učinil na základě odborného návrhu AOPK ČR ponechat část padlého dříví v lese k celkovému rozpadu a ponechat i stromy poškozené (zlomy, vrcholové zlomy atd.). Bylo doporučeno toto opatření omezit zejména na území, které je součástí vyhlašované národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy a dále na lokalitu Společná jezera (polesí Tvrdonice, součást navrhované národní přírodní památky Soutok); tedy lokality, ve kterých je už nyní uplatňován bezzásahový režim (celkově jde o 5,38 % z rozlohy lesů ve vyhlašované CHKO Soutok). Za ponechanou dřevní hmotu AOPK ČR státnímu podniku Lesy ČR vyplatila náhradu újmy ve výši 14 638 795 Kč.
Prosvětlené dubové porosty s koberci dymnivky duté a česneku medvědího jsou zabuřeněny javorem babykou!
Jednou z nejvýznamnějších změn, kterými soutocké lesy v poválečném období prošly, bylo takřka naprosté vymizení otevřených a strukturovaných porostů. Ty v roce 1938 tvořily 43,1 % lesních ploch, v roce 2009 již jen 8,1 %.
Takové změny vedly k úbytku druhů vázaných na světlé lesy. Proto AOPK ČR již dvě desetiletí jedná s lesníky o změně přístupu k obnovním těžbám, které byly kvůli unifikaci lesního hospodaření prováděny zejména holosečně. V roce 2020 se Lesy ČR a AOPK ČR dohodly na prosvětlování lesních porostů v následujících deseti letech. Dohoda byla poté zakotvena i v lesním hospodářském plánu.
V rámci plochy lesních porostů celého lužního lesa (EVL Niva Dyje a EVL Soutok – Podluží) se jedná o 700 ha porostů v mýtním věku a 80 ha mladých porostů (11 % z celkové rozlohy lesních porostů). Do roku 2023 bylo prosvětleno celkem 71,34 ha porostů různou intenzitou. Co se týče expanze javoru babyky, dříve byla přisuzována změnám vodního režimu v celé oblasti. V současnosti lze zjednodušeně konstatovat, že čím starší porosty jsou, tím je rozvinutější spodní patro tvořené javorem babykou, bez ohledu na to, zda v porostu proběhl cílený prosvětlovací zásah, nebo ne. Nejvíce v současnosti javor babyka obsazuje spodní patro skomírajících jasanových porostů. AOPK ČR si je vědoma tohoto fenoménu a proto navrhuje v prosvětlovaných porostech pravidelné odstraňování javoru babyky v 15 letých intervalech (tedy ve stáří, resp. objemu dřevní hmoty javoru babyky, jež může být již lukrativní) až do dokončení celkové obnovy porostů. Dlouhodobější řešení problému masivního zarůstání javorem babykou nabízejí projekty, jejichž cílem je vrátit do porostů v oblasti dostatek vody (realizace některých již začala, další budou navrženy vodohospodářskou studií, jejíž zpracování AOPK ČR zadala).
Pokud by se v oblasti hospodařilo jako dříve, většina těchto dubových porostů by byla vytěžena a na upravené paseky by byly vysázeny nové stromy. Po zapojení mladých kultur by tak pro druhy, jako je dymnivka nebo medvědí česnek, nebyly příznivé podmínky.
Lesníci vybudovali zdejší lužní lesy, uchování pro další generace už bude na AOPK ČR! AOPK ČR je prezentována jako ta, která má patent na hospodaření, a všichni ti, co hospodařili dosud, hospodařili prý špatně!
"Již od prehistorických dob byly zdejší lesy ovlivněny činností člověka. Od poloviny 18. století se lesní hospodářství začalo řídit přísnými pravidly, myslivci a lesníci začali v lesích intenzivně hospodařit, zakládat nové porosty a vtiskli tak lesům jejich dnešní neopakovatelný charakter. Teprve s nastupujícím rozvojem lesního hospodářství, rozvojem lesnických věd, zejména hospodářské úpravy lesa, docházelo i na lichtenštejnských panstvích k rozsáhlým a velkorysým přeměnám a převodům porostů. Místy velmi řídké porosty s dubovými výstavky, ať již solitéry nebo malými skupinami, které se dříve využívaly k pastvě, byly postupně zalesňovány." (Hrib, M. & Kordiovský, E. /eds/ 2004: Lužní les v Dyjsko-moravské nivě). I z tohoto textu je patrné, že lesníci do krajiny přišli a postupně ji formovali na základě dobových požadavků. Na jejím formování do současného stavu se podíleli různou intenzitou hospodaření a různými způsoby – změnou druhové skladby ve prospěch tvrdých listnatých dřevin, vytvářením meliorací pro snadnější zakládání porostů, zakládáním porostů exotických dřevin, využíváním nových strojů a zvyšováním ekonomické efektivity lesního hospodaření.
Je nezbytné mít také na paměti fakt, že lesnické postupy (způsob těžby, způsob zalesňování, výchova porostů), praktikované od 19. století až do současnosti (byť za použití moderních technologií – motorové pily, půdní frézy apod.), dnes nemusí fungovat stejně dobře jako v nedávné minulosti. Podmínky se totiž výrazně změnily. Nejde jen o vodohospodářské úpravy na Moravě a Dyji, které významně narušily vodní režim v celé oblasti. Lesy v současnosti čelí mnoha dalším výzvám, klimatickou změnou počínaje a novými druhy patogenů a škodlivých organismů konče*. To jsou vlivy, kterým minulé generace hospodářů čelit nemusely. Společným cílem lesníků i ochránců přírody (a celé naší společnosti) by měly být stabilní, odolné lesy. To ovšem znamená i nutnou změnu zažitých postupů. Stromy s mohutně vyvinutou korunou (a tím i dostatečným asimilačním aparátem) jsou odolnější vůči stresům, způsobeným suchem či škůdci. Pro to, aby strom mohl vyvinout dostatečnou korunu, potřebuje prostor. Laicky to tedy znamená méně stromů na jednotku plochy (tedy světlejší les). Stejně tak je nutné oprostit se od „sázky na jednu dřevinu” (ať je jí dub, jasan nebo jiná dřevina). Pestřejší porosty se zastoupením vícero druhů dřevin a zároveň v různém věku jsou totiž mnohem odolnější vůči abiotickým (sucho, vítr) i biotickým škodlivým faktorům (choroby, škůdci) než stejnověké porosty, složené ze dvou dřevin (zde typicky dub a jasan).
AOPK ČR ve spolupráci s LZ Židlochovice usiluje o zachování lesů pro další generace konsensuálně s ohledem na praktické zkušenosti zaměstnanců lesního závodu při zohlednění potřeb zachování vzácné a ohrožené přírody. S tím souvisí i změna intenzity hospodaření.
*Každým rokem k nám se zbožím, putujícím po celém světě ve stále větším objemu, přicházejí nové druhy mikroorganismů, hub, rostlin i živočichů. Některé z nich našim původním druhům dřevin významně škodí, další mohou způsobovat vážné škody v zemědělství.
AOPK ČR chce prosvětlovat les, aniž by do něj dostala dost vody!
Objasnění návrhu lesního hospodaření lze nalézt na weobvé stránce Soutok Moravy a Dyje Ochrana Soutoku. Prosvětlování porostů je navrhováno v nejcennějších porostech s vysokým zastoupením dubu v mýtním věku. Tyto porosty by při konvenčním hospodaření byly obnovovány uměle při vzniku holosečí a hrozila by ztráta vzácných druhů. V těchto porostech tak na 60 let dostane příležitost přirozená obnova. V případě, že přirozená obnova neproběhne, je možné zalesňovat i uměle. To, že světlé lesy vytvářejí podmínky pro vlhkomilné druhy, a že čím tmavší lesy jsou, tím jsou sušší, bylo dokázáno analýzou ekologických podmínek pomocí Ellenbergových indikačních hodnot. Objasnění návrhu lesního hospodaření lze rovněž nalézt na výše uvedeném odakze. Prosvětlování porostů je navrhováno v nejcennějších porostech s vysokým zastoupením dubu v mýtním věku. Tyto porosty by při konvenčním hospodaření byly obnovovány uměle při vzniku holosečí a hrozila by ztráta vzácných druhů. V těchto porostech tak na 60 let dostane příležitost přirozená obnova. V případě, že přirozená obnova neproběhne, je možné zalesňovat i uměle. To, že světlé lesy vytvářejí podmínky pro vlhkomilné druhy, a že čím tmavší lesy jsou, tím jsou sušší, bylo dokázáno analýzou ekologických podmínek pomocí Ellenbergových indikačních hodnot.
Pro potlačení přirozeně se zmlazujícího javoru babyky je nutné obnovit v porostech vodní režim, který zde před vybudováním soustavy Nových Mlýnů probíhal. Proto rezort životního prostředí financuje vybudování klapkového jezu, který napomůže do lužní krajiny vodu znovu přivádět, a AOPK ČR zpracovává návrh dalších vodohospodářských opatření ke zlepšení vodního režimu, ze kterých budou lužní lesy profitovat.