Vyhlášení každého chráněného území představuje změnu a každá změna s sebou vždy nese otázky a nejistoty z neznámého. Nejinak je tomu v případě připravované CHKO Soutok. Přesto, že AOPK ČR před oficiálním oznámením záměru vyhlásit CHKO návrh rok předjednávala a na několika stovkách setkání s představiteli obcí, místní veřejností, s místními hospodáři, spolky a dalšími partnery podrobně vysvětlovala všechny otázky s vyhlášením CHKO spojené, vytvořila speciální web, kde všechny dokumenty včas zveřejňovala, stejně jako odpovědi na nejčastější otázky, stále u některých místních partnerů nejistoty přetrvávají. Proto níže uvádíme pár poznámek k tomu, jak vyhlašování chráněné krajinné oblasti Soutok aktuálně probíhá.

Nejprve několik čísel. Na ministerstvo životního prostředí dorazilo v zákonné lhůtě více než 1750 dopisů s námitkami od 247 subjektů. Z celkového počtu 6 872 vlastníků jde tedy o necelá 4 %. Po jejich roztřídění se ukázalo, že unikátních osm z nich. U zbylých 1743 šlo o totožný text s obecným vyslovením nesouhlasu s vyhlášením CHKO na základě těchto tří argumentů: 1. zákon výslovně nestanovuje povinnost chránit oblast soutoku Moravy a Dyje formou CHKO, 2. stát nevyužil možnost chránit území prostřednictvím smlouvy s vlastníky a za 3. do CHKO je začleněna i orná půda. Všem, kteří námitky podali, MŽP odeslalo (převážně již v loňském roce) oznámení o zahájení správního řízení. Nyní námitky vypořádává a následně bude rozhodnutí doručovat fyzickým a právnickým osobám, které námitky podaly.

V posledních týdnech začalo kolovat alarmistické sdělení, že vyhlášení chráněné krajinné oblasti může znamenat, že lidé nebudou mít stálý přístup k pitné vodě. To je nesmysl, jde o typický hoax. Zásobování obcí a obyvatelstva pitnou či užitkovou vodou je podle zákona o vodovodech a kanalizacích (zákon č. 247/2001 Sb.) veřejným zájmem. Stejně tak jej posuzují orgány ochrany přírody. To je zřejmé z praxe v ostatních chráněných krajinných oblastech po celé České republice. Většina z nich představuje pramenné a jímací oblasti pitné vody a to jak ty horské, tak nížinné (např. CHKO Litovelské Pomoraví). Jedním z důvodu vyhlášení chráněné krajinné oblasti Slavkovský les je dokonce ochrana zdrojů minerálních vod pro západočeské lázně. Více se dočtete v aktualitě zde.

Opakovaně se také objevuje téma spolupráce státní ochrany přírody se státním podnikem Lesy ČR. Je třeba zdůraznit, že státní ochrana přírody a státní podniky pochopitelně dlouhodobě spolupracují ve všech chráněných krajinných oblastech a že dříve, než se záměr na územní ochranu Soutoku objevil v programovém prohlášení vlády, uzavřela AOPK ČR s LČR dohodu o způsobu hospodaření pro toto decénium (desetileté období, pro které je zpracováván lesní hospodářský plán). Ostatně dohody bylo dosaženo mezi AOPK ČR a LČR i při sestavování předchozího lesního hospodářského plánu. Důvody jsou jasné - soutok Moravy a Dyje je domovem mnoha druhů rostlin, živočichů a hub, neobyčejná pestrost zdejší přírody souvisí i se způsobem hospodaření a zdejší lesní porosty jsou z více než 96 % ve vlastnictví státu. Vyhlášení CHKO neznamená, že se tu přestane hospodařit, právě naopak. Bude zde však třeba hospodařit šetrnějšími formami s vyloučením velkých holosečí a rozlehlých obnovních celků a realizovat více lesnických opatření ve prospěch cenných druhů a biotopů. Více o lesním hospodaření najdete na stránce o ochraně Soutoku.

V poslední době byly prezentovány v médiích dvě petice – jedna proti vzniku CHKO a druhá pro CHKO. Je dobré připomenout, že petici podporující ochranu území formou vyhlášení CHKO Soutok podepsalo zhruba 14 tisíc lidí, z toho několik tisíc přímo z regionu. Důležitější ale je, že obě petice vyjadřují zájem petentů o stav zdejší přírody a krajiny. V dnešní době spojované se ztrátou tradičních hodnot je to určitě dobrá zpráva.

Během mnoha jednání v loňském roce byl nejen postupně upravován a upřesňován návrh CHKO, tedy vedení hranice, zonace a návrh bližších ochranných podmínek a zásad péče tak, aby co nejvíce vyhovoval záměrům obcí, hospodářů a spolků, ale začala se rozvíjet celá řada společných projektů na základě návrhu místních partnerů. Namátkou například program likvidace silně alergenní a rychle se v Podluží šířící ambrozie peřenolisté, systém prevence komářích kalamit, nebo obnova vodního režimu. Je zjevné, díky dohodě partnerů v regionu se daří nacházet ucelený přístup pro úspěšné řešení i takto náročných projektů.

Chráněné krajinné oblasti mají význam pro uchování hodnot a šetrný rozvoj regionu, ale mají také význam národní. A soutok Moravy a Dyje je jedinečný dokonce nejen v národním, ale i mezinárodním měřítku. Zdejší mokřady jsou na seznamu mezinárodně významných mokřadů Ramsarské úmluvy, většina území je zapsána na seznam biosférických rezervací UNESCO a je součástí evropské soustavy Natura 2000. To, že se vyhlášení chráněného území v této oblasti objevilo i v Programovém prohlášení vlády ČR, je vyústěním 75 let snah o ochranu tohoto unikátního území. Už v roce 1948 se totiž objevil první návrh na ochranu zdejších lužních lesů jako „krajinářsky chráněné oblasti“. Věřme, že tentokrát se mnoha mezinárodními tituly ověnčené území konečně dočká adekvátního zařazení mezi perly české přírody – velkoplošná chráněná území.

Článek byl publikován na portále Ekolist dne 20. 2. 2024.

Foto: Jan Miklín