Tak jako v celém současném hnízdním areálu v rámci Česka , i v ptačí oblasti Soutok – Tvrdonicko byla hnízdní sezóna 2022 pro orly královské mimořádně úspěšná. Zahnízdilo zde celkem pět párů (čtyři na polesí Soutok a jeden na polesí Tvrdonice) a vyvedly celkem osm mláďat (třikrát po dvou a dvakrát po jednom). Pro srovnání, v celé České republice bylo evidováno 18 hnízdních párů – Soutok tedy obývá 28 % z nich; úspěšně jich hnízdilo 11 – na Soutoku tedy bylo 45 % z celkového počtu; a z vyvedených 19 mláďat přišlo na svět na Soutoku plných 58 %. To opět dokazuje význam této lokality pro orly královské i pro další druhy dravců.

Na Soutoku orel královský zahnízdil v roce 1998 u nás vůbec poprvé, nepočítáme-li nepotvrzené zprávy od známého lesníka, popularizátora zoologie, myslivosti a kynologie Aloise Mikuly o možném hnízdění na lednickém lichtenštejnském paství již ve 20. letech 20. století. I přes jeho postupné šíření k západu i severu je zde stále koncentrována podstatná část naší hnízdní, ale i zimující populace, potvrdila se tak oprávněnost rozhodnutí doplnit v roce 2019 tento druh mezi předměty ochrany ptačí oblasti.

Dvě nejbližší obsazená hnízda byla od sebe vzdálena pouhých 1300 m, přičemž z každého bylo vyvedeno po dvou mláďatech; dosavadní rekord z roku 2012 (930 m) tak stále nebyl překonán. Na jednom z těchto hnízd znovu zahnízdila samice, kroužkovaná v roce 1994 jako mládě na hnízdě na východním Slovensku v podhůří Slanských vrchů na okrese Trebišov. Ve svých 28 letech je tak na světě druhým nejstarším známým orlem královským ve volné přírodě. Od roku 2006 přivedla na Soutoku na svět 28 mláďat.

Na úspěšnou hnízdní sezónu navázaly i vysoké počty orlů královských, zjištěné při pravidelném zimním sčítání ve spolupráci se členy Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické. V polovině ledna se v jižní části obory Soutok zdržovalo 13-14 orlů královských různých věkových kategorií, podobně jako 35-36 orlů mořských. Hromadné nocoviště luňáků červených se v letošním roce přemístilo do obdobných biotopů na rakouské straně řeky Dyje, kde začátkem ledna nocovalo přes 90 jedinců.

Autor: David Horal