AOPK ČR předala Ministerstvu životního prostředí podklady pro vyhlášení nejcennějších částí oblasti za zvláště chráněné.
Nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit (dále EVL), předpokládá vyhlášení soustavy maloplošných zvláště chráněných území (ZCHÚ) za účelem zajištění efektivní ochrany dvou velkých EVL - Soutok – Podluží (přibližně 9700 ha) a Niva Dyje (přibližně 3250 ha). Ministerstvo životního prostředí (MŽP) pověřilo přípravou odborného návrhu ZCHÚ Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR (dále AOPK). Postupně byly na MŽP předány záměry na vyhlášení národní přírodní rezervace nazvané „Lanžhotské pralesy“ (jedná se o osm oddělených částí o celkové výměře přibližně 440 ha) a národní přírodní památky s názvem „Soutok“ (2990 ha). Území byla navržena tak, aby z větší části pokryla chráněné fenomény této oblasti. Kromě široké palety vzácných a zvláště chráněných druhů a jejich biotopů je nutné chránit také samotná stanoviště a v neposlední řadě také přírodní procesy.
Omezení intenzivních hospodářských zásahů je navrhováno v národní přírodní rezervaci, kde by se mělo zasahovat pouze v mladých porostech tak, aby se druhová skladba dřevin co nejvíce přiblížila přirozenému lesu. Dále by se porosty měly vyvíjet bez aktivních lidských zásahů. Zkušenosti dokazují, že v takových lesích prosperuje mnoho zvláště chráněných druhů živočichů, rostlin i hub. Různá stádia vývoje lesa včetně toho posledního, rozpadu, zajišťují biotopy vhodné např. pro vzácnou houbu kalichovku lužní, kopřivu lužní, tajemného brouka rýhovce pralesního či klenot naší přírody tesaříka alpského. Díky klidovému režimu se zde mohlo vzniknout naše největší nocoviště orlů mořských a hromadně zde nocují také luňáci červení. Spolu s orly královskými si i oba dříve jmenovaní zástupci dravců vybrali tyto lesy ke hnízdění, přičemž klid je pro jeho úspěšnost zásadní podmínkou.
Soutok je však také místem, kde se historicky aktivně hospodařilo. Na Soutoku přežívají mnozí živočichové a rostliny, které potřebují ke svému životu více světla než ostatní. Za všechny lze jmenovat tesaříka obrovského, páchníka hnědého nebo jasoně dymnivkového. Dramatická změna v hospodaření po II. světové válce připravila pro mnoho druhů nepříjemné překvapení. Lesy se začaly zahušťovat a světlo se z lesů vytrácí spolu s těmito druhy. Plán péče o národní přírodní památku Soutok navrhuje změny současného lesního hospodáření, které vycházejí z tradičních způsobů hospodaření a nároků světlomilných druhů. Holoseče a následná výsadba hustých lesních kultur by měly být nahrazeny postupným odtěžováním v dlouhém časovém horizontu tak, aby na kmeny mohutných dubů dopadalo sluneční světlo. V pravidelném cyklu by se lesníci do lesa měli vracet a odtěžovat další stromy spolu s podrostem, aby se světlo udrželo po celých 60 let, kdy dojde k poslední seči, při níž budou ponechány stromy na dožití v počtu 20-30 stromů na 1 hektar. V porostech, kde jasan trpící houbovým onemocněním převládá nad dubem, plán péče navrhuje maloplošné obnovní prvky do 1 ha s ponecháním minimálně 10 stromů. Za zcela nepřípustnou je na těchto plochách považována celoplošná příprava půdy frézováním, která v podstatě zničí vše živé. Tato drastická metoda je omezena pouze do pásů 40 cm širokých. V případě výskytu vrbových enkláv by jejich životnost měla být prodloužena seřezáváním na tzv. hlavu.
Kromě návrhů lesního hospodaření se plán péče o NPP Soutok zabývá také hospodařením na loukách. Rozfázování sečí během roku a ponechávání nepokosených částí zajistí nezbytnou údržbu mimořádně cenným nivním loukám, na nichž se vyskytují vzácné rostliny často s rozdílnými nároky a současně dá šanci pro vývoj entomofauny či hnízdění chřástala polního. Jelikož je pro lužní lesy a louky klíčový vodní režim, plán péče podrobně rozpracovává tuto problematiku a navrhuje řešení, která napomohou navrátit vodu do území.
Plány péče jsou jedním z podkladů pro vyhlášení zvláště chráněných území. Návrh plánu péče o NPR Lanžhotské pralesy byl na MŽP předán v listopadu loňského roku, návrh plánu péče o NPP Soutok pak na konci března tohoto roku. Jejich další osud se bude odvíjet od připomínek Ministerstva životního prostředí. V případě, že MŽP návrhy akceptuje, budou v další fázi osloveny dotčené subjekty v rámci procesu projednávání záměrů, kdy budou moci uplatnit své připomínky.
Více o zajištění ochrany oblasti Soutoku se dozvíte zde.