Těžištěm rozšíření chřástala polního jsou u nás hlavně horské a podhorské oblasti. Asi jediná naše stálá populace v nížinném prostředí údolní nivy se nachází v oblasti Soutoku, kam se tento druh vrátil v polovině 90. let 20. století po absenci trvající několik desetiletí.

Hlavním místem výskytu jsou Košárské louky v nejjižnější části obory Soutok a tato unikátní populace je zde dlouhodobě monitorována. V nejlepších letech (2003 a 2013) zde bylo zjištěno mezi 20 a 30 volajícími samci. Podobně výjimečným byl i rok letošní. Početnost chřástalů se ověřuje metodou nočních sčítání, a to vždy ve dvou termínech, květnovém a červnovém. Zatímco v roce 2020 tak bylo zjištěno 11 (květen) resp. 7 (červen) samců a v roce 2021 to bylo 7 resp. 5 samců, v letošním roce se jich koncem května z luk na Soutoku ozývalo 20 (z toho 18 na Košárských loukách) a koncem června 14-15 (13-14 z nich opět na v prostoru Košárských luk). Pro srovnání - na slovenské straně Moravy, v oblasti Záhoří, kde je přitom celková rozloha vhodných biotopů mnohonásobně větší než na Soutoku, zjistili slovenští kolegové v květnovém termínu pouze 18 volajících chřástalů (na rozsáhlém území od Skalice po Bratislavu).
Některé z luk na Soutoku nechal jejich uživatel (Lesy České republiky, s. p., Lesní závod Židlochovice) od roku 2014 zařadit mezi agroenvironmentální opatření (AEO), zaměřená právě na ochranu chřástala polního a umožnění jeho úspěšného vyhnízdění díky posunutí seče (na části luk se podařil nastavit management v souladu s nároky ornitofauny, z hlediska entomofauny snahy o optimalizaci managementu trvají). Velmi potěšitelné je, že z výše uvedených počtů bylo 16 květnových a 12-13 červnových chřástalů zaznamenáno právě na plochách, zařazených do tohoto AEO. Kolem 90 % chřástalů na jádrové lokalitě tedy obsadilo území pro ně vymezené, což je dobrým dokladem funkčnosti těchto opatření. Potěšil také opakovaný výskyt chřástalů na sousedním polesí Tvrdonice na lokalitě Kostická Čista (dva samci v květnu a jeden v červnu).