V polovině prosince 2021 se uskutečnila společná exkurze pracovníků Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky a státního podniku Lesy České republiky do dolnorakouského Drösingu (region Weinviertel), kde na ploše asi 400 ha hospodaří místní urbariát (pozemkové společenství vlastníků) s využitím hospodářského tvaru středního lesa v lužních lesích na dolním toku řeky Moravy, zhruba 8 km od soutoku Moravy a Dyje.

Část majetku se nachází v aktivní inundaci (tj. na zaplavované ploše mezi tokem řeky Moravy a inundační hrázi), část mimo ni. Spodní etáž (tvořená především babykou, habrem, lípou nebo jilmem) je mýcena na palivo (z většiny pro vlastní potřebu jednotlivých členů urbariátu, částečně pro lokální výtopnu pro školu a další obecní budovy) při obmýtí kolem 30, nanejvýš 35 let, zatímco horní („výstavková“) etáž především dubů a jasanů je pěstována v násobcích tohoto obmýtí a obvykle je mýcena ve věku 90 nebo 120, výjimečně 150 let.

Jedná se o podrobně propracovaný, po staletí zažitý způsob pěstování lesa (tímto způsobem se zde hospodaří zhruba od 16. století). Majetek urbariátu je tvořen 89 podíly, které vlastní zhruba 60 místních rodin. Ročně se zasahuje na ploše mezi 8 a 12 hektary lesa. Veškerá těžba probíhá v měsících prosinec – únor, dříví, které není z lesa do konce února vyvezeno, v něm zůstává. Obnova spodní etáže probíhá dílem s využitím přirozené obnovy (lípa, habr, babyka, donedávna jasan), dílem uměle (především dub). Na lokalitě nemají problém s plodností resp. zmlazováním dubu, především v aktivní inundaci, problém je však s odrůstáním dubových semenáčků v konkurenci jiných dřevin i bylinné vegetace; proto jsou dubové semenáčky na obnovovaných plochách cíleně vyhledávány a individuálně chráněny a podporovány.

Ukázka tohoto způsobu hospodaření je pro nás zajímavá především proto, že hospodaření systémem středního lesa je příznivé i pro ochranu biodiverzity, zejména hmyzu a případně světlomilné bylinné vegetace. U nás v současné době podobnou ukázku na lužním stanovišti nenajdeme, přestože i v našich lužních lesích byl hospodářský tvar lesa středního používán ještě v období po druhé světové válce. Na lokalitě v Drösingu je pozitivní efekt pro biodiverzitu jednoznačný, přitom je jen vedlejším produktem způsobu hospodaření, jehož motivace je primárně ekonomická. Jde tak o jedinečnou ukázku ekonomicky udržitelného hospodaření, které zároveň umožňuje přežití ohrožených druhů organismů vázaných na lužní les. V nedávné době začali střední les v modifikované podobě zavádět i ve známé rezervaci WWF Auen Reservat Marchegg, kde je hlavním důvodem ochrana biodiverzity.

AOPK ČR má snahu obnovit pěstování středního lesa v lužních lesích jižní Moravy na ploše alespoň několika desítek hektarů. Toto bylo zahrnuto již v lesním hospodářském plánu na předešlé desetiletí. Bohužel se dosud ani na takto malé ploše nepodařilo tvar středního lesa prosadit. AOPK ČR neusiluje o přesné okopírování systému, prezentovaného na ukázce v Drösingu – např. horní etáž (především dubů) by měla být mýcena ve vyšším věku. Z ochranářského hlediska je také problematické používání nepůvodních druhů dřevin (platany, jilm sibiřský, ořešák černý, akát).

Některé problémy, se kterými se potýkají lesníci v Drösingu, jsou nepřekvapivě obdobné jako u nás, např. odumírání jasanů, nástup invazních rostlin (především hvězdnice kopinaté Aster lanceolatus), nebo vliv bobra evropského. Bylo zajímavé seznámit se s postupy, které používají místní pro jejich řešení. Exkurzi vedli šéf urbariátu pan Karl Gaß a Thomas Zuna-Kratky z nevládní ochranářské organizace AURING Verein, sídlící v Hohenau an der March, kterým patří srdečné poděkování všech účastníků.

autoři: David Horal, Vladan Riedl, Pavel Dedek (Regionální pracoviště AOPK ČR Jižní Morava)